Schröder, Kristián

(1655, Goslar – 1. května 1702, Praha)

Něm. Christian Schröder (Schretter, Schrötter, Sreder). Malíř z dolnosaského Goslaru, usazený a činný v Praze, autor závěsných a oltářních obrazů, portrétista, kopista. Dvorní malíř a správce obrazárny na Pražském hradě.

O Schröderově školení nemáme informace. V letech 1674–1677 pracoval pro hraběte Jana Jáchyma Slavatu (1635–1689) na jeho jihočeských panstvích. V roce 1677 jej Slavata vyslal do Říma, aby se tu zdokonalil v malbě a pořídil zde kopie významných uměleckých děl pro svého patrona. O umělce v Římě postaral bratr hraběte, karmelitán P. Karel Felix Slavata (1640–1712). O umělcově činnosti v Římě jsme informováni díky francouzsky psaným dopisům, které P. Karel Felix posílal svému bratrovi z Říma. Ten také zařizoval zásilky Schröderových obrazů do Čech.

Asi na přelomu let 1679–1680 přijel Schröder do Prahy. Od roku 1680 je uváděn jako dvorní malíř hraběte Slavaty. Pracoval zejména pro jeho pražskou obrazárnu. Na Slavatův popud provedl mezi léty 1681–1682 také velký oltářní obraz pro paulánský kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice.

V roce 1684 získal Schröder místo císařského a královského dvorního malíře na Pražském hradě, které se uvolnilo úmrtím Filipa Mazance (1673–1684).

Dne 15. května 1684 se Kristian Schröder oženil s paní Dorotou, vodou po zesnulém Janu Jankovičovi, malostranském měšťanovi a radnímu. Manželka mu přinesla věnem 6.000 zl. Dne 26. února 1685 pak zakoupil dům U černého orla v Truhlářské (nyní Břetislavově) ulici na Malé Straně (čp. 305/III). 27. března téhož roku získal Měšťanská práva.

Od roku 1685 Schröder pracoval zřejmě také pro hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1659–1710), který byl Slavatovým zetěm.

Mezi léty 1690–1691 malíř vytvořil větší počet kopií obrazů z hradní obrazárny, které měly sloužit jako supraporty v nově přestavěném zámku knížete Gundakara z Ditrichštejna (1623–1690) v Libochovicích. Vyřezávané rámy pro obrazy dodal sochař Jan Brokof (1652–1718). Namaloval také portrét knížete.

U Kristiána Schrödera se také školilo několik umělců, kterým jejich učitel zřejmě umožňoval přístup k hradní sbírce. K nejvýznamnější Schröderovým žákům patřil Petr Brandl (1688–1735). Jiným jeho vyučencem byl Václav Jindřich Nosek (1661–1732). U Schrödera se nejspíše školil také Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723), který se po Schröderově smrti 2. března 1707 oženil se Schröderovou pozůstalou dcerou Veronikou Alžbětou (†1720).

Dílo

1681–1682, Klášter u Nové Bystřice, paulánský kostel Nejsvětější Trojice

Oslava Nejsvětější Trojice s Pannou Marií, Josefem, Jáchymem a Annou, malba na hlavním oltáři

1690–1691, Libochovice, zámek

větší soubor kopií obrazů z obrazárny Pražského hradu, supraporty (v 19. století část obrazů převezena Herbersteiny na slovinský zámek Ptuj)

Literatura

Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien III, Prag 1815, sl. 69, 90–91, 93–94, 103, 105, 116; Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915, s. 29, 90; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 437; Jaromír Neumann, Petr Brandl 1668–1735 (katalog Národní galerie v Praze), Praha 1968, s. 9, 43, 115–118, 126, 183, 305; Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1969, s. 61; Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1974, s. 92; Viktor Kotrba, Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho-Aichla, Praha 1976, s. 136, 152; Michal Šroněk, Schröder, Kristián, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 739; Alice Fornasiero, The Study Stay of Chrstian Schröder in Italy, Umění 64, 2016, s. 429–431; Marjeta Ciglenečki, Malby Kristiána Schrödera pro zámek Libochovice, in: Martin Mádl (ed.), Tencalla I (Barokní nástěnná malba v Českých zemích), Praha 2012, s. 344–354; Martin Halata – Andrea Rousová, „da Cristiano Sreder, pittore…“, in: Martin Mádl (ed.), Tencalla I (Barokní nástěnná malba v Českých zemích), Praha 2012, s. 328–342; Jaromír Neumann, Petr Brandl I–II, Praha 2016; Alice Fornasiero, Aspects of artistic training and patronage in Bohemia in the second half ot the 17th century. The case of Christian Schröder (1655–1702) (dizertační práce, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova), Praha 2017; Martin Mádl, Úpravy paláce za Jana Jáchyma Slavaty, in: Martin Mádl – Radka Heisslerová – Tadeáš Kadlec (edd.), Slavatovský palác. Projekty Jana Jáchyma Slavaty z let 1673–1689, Praha 2022, s. 63–90 (68, 73, 96); Martin Mádl, Malíř Kristián Schröder a P. Karel Felix Slavata, in: Martin Mádl – Radka Heisslerová – Tadeáš Kadlec (edd.), Slavatovský palác. Projekty Jana Jáchyma Slavaty z let 1673–1689, Praha 2022, s. 260–273.