Aachen, Hans von

Hans von Aachen (1552, Kolín nad Rýnem – 4. března 1615, Praha) Malíř, autor oltářních a závěsných obrazů s náboženskými, mytologickými, alegorickými náměty a žánrovými náměty, portrétista. Umělec na dvoře císaře Rudolfa II.

Adolf, Josef František

Josef František Adolf (kolem 1685 – 11. května 1762, Mikulov) Též Josef Franz Adolph. Moravský malíř, autor obrazů s náměty zvěře a loveckých zátiší, portrétista. Zakladatel umělecké dynastie, otec malíře Karla Josefa Adolfa a Františka Adolfa z Freenthalu.

Adolf, Karel Josef

Karel Josef Adolf (3. září 1725, Milotice – 5. ledna 1771, Kroměříž) Též Karl Joseph Adolph. Moravský malíř, autor obrazů s náměty zvěře a loveckých zátiší. Syn, žák a následovník malíře Josefa Františka Adolfa.

Aldrovandini, Pompeo

Pompeo Agostino Aldrovandini (1677, Boloňa – 1735, Řím) V dobové italské literatuře uváděn též jako Pompeo Agostino či Pompeius Augustinus Aldrovandini, v novodobé české literatuře pak nepřesně jako Pompeo Augusto Aldrovandini. Boloňský malíř, autor olejomaleb i fresek, kvadraturista, autor jevištních a příležitostných dekorací.

Ambrosi, Josef

Josef Ambrosi (nar. Kutná Hora – zemř. Praha) Též Joseph Ambrosi, Ambrozy. Malíř miniatur, starší bratr a první školitel malíře Václava Bernarda Ambrosiho, původem z Kutné Hory, usazený a ve třicátých letech 18. století činný v Praze.

Ambrosi, Václav Bernard

Václav Bernard Ambrosi (pokřtěn 26. září 1725, Kutná Hora – 30. dubna 1806, Praha) Též Václav Bernard Ambrož, Wenzel Bernard, Bernhard Ambrosch, Ambrozi, Ambrozy, Ambrozzi. Všestranný malíř, autor nástěnných maleb, oltářních obrazů, portrétů, zátiší a miniatur, restaurátor, znalec a sběratel umění. Poslední představený novoměstského malířského cechu.

Andreides, Amand

Amand Andreides (22. února 1700, Olomouc – 1. října 1795, Braunschweig) Malíř, autor nástěnných maleb. Pocházel z Olomouce, v mládí se učil u Franze Kaspara Sambacha a Daniela Grana. Působil v Bayreuthu a Drážďanech, kde se školil v perspektivní malbě v dílně Galli-Bibiena. Na konci života pracoval v Braunschweigu, kde také zemřel.

Asam, Kosmas Damian

Kosmas Damian Asam (28. září 1686, Benediktbeuern – 10. května 1739, Mnichov) Též Cosmas Damian Asam. Bavorský malíř, autor nástěnných maleb a oltářních a závěsných obrazů. Syn malíře Hanse Georga Asama (1648–1711), starší bratr sochaře a štukatéra Egida Quirina Asama (1692–1750).

Balzer, Řehoř

Řehoř Balzer (asi 1747 – 9. června 1824, Praha) Rytec, bratr Jana Jiřího Balzera. Pracoval v bratrově dílně, kterou po jeho smrti převzal. Literatura Jan Royt, Balzer, Řehoř, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 45.

Bentum, Kristián Filip

Kristián Filip Bentum (okolo 1690, Leiden – okolo 1757, Praha nebo Slezsko?) Též Christian Philip, Philipp Bentum, Benthum, Penthum, Bendomb, Wendum. Nizozemský malíř, autor závěsných a oltářních obrazů a nástěnných maleb. Po roce 1713 působil v Čechách a ve Slezsku. Ovlivnil jej pražský malíř Petr Brandl.

Borghesi, Giovanni Ventura

Giovanni Ventura Borghesi (29. října 1640, Città di Castello – 13. dubna 1708) Malíř, autor nástěnných maleb, žák Giovanniho Battisty Pacettiho zv. Lo Sguazzino. V roce 1665 se přestěhoval do Říma, kde se stal pomocníkem a žákem Pietra da Cortona (1596–1669).

Brandl, Petr

Petr Brandl (pokřtěn 24. října 1668, Praha – 24. září 1735, Kutná Hora) Též Petr Jan Brandl, něm. Peter Johann Brandl, Brandel. Malíř, autor oltářních a závěsných obrazů s figurálními motivy, portrétů a žánrových scén. Známy jsou též dvě jeho nástropní malby.

Bys, Jan Rudolf

Jan Rudolf Bys (pokřtěn 11. května 1660, Chur – 11. prosince 1738, Würzburg) Též Johann Rudolf, Rudolph, Rodolphe, Rodolphus Bys, Byss, Byß, Bis, Bies, Bijs. Původem švýcarský malíř, autor nástěnných maleb, obrazů historií a zátiší.

Dollhopf, Eliáš

Eliáš Dollhopf (13. ledna 1703, Tachov – 12. prosince 1773, Horní Slavkov) Něm. Elias Dollhopff, malíř, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů a portrétů. Pocházel z Tachova, celý život působil v západních Čechách.

Eberle, Jakub

Jakub Eberle (19. července 1718­­­, Mašťov – po 1776) Sochař a řezbář, původem z Mašťova u Podbořan. Vyučil se v Praze u Šimona Thallera. Mezi léty 1744–1745 pobýval v Římě. Po návratu tvořil v oblasti severozápadních Čech sochařské výzdoby oltářů v Karlových Varech, Lokti, Chlumem sv. Máří. Posledním známá realizace je pro klášterní kostel ve Zlaté Koruně.

Eck, Adam

Adam Eck (křtěn 2. června 1633, Cheb ­– poslední záznam 8. října 1663, Cheb) Řezbář pocházející z rozvětvené rodiny řezbářů a truhlářů. Výrazný představitel umění intarzie, zakladatelská osobnost chebské reliéfní intarzie. Pracoval především podle grafických předloh. Jeho hlavním dílem je pět desek zobrazujících Pašijový cyklus v Köpenicku.

Eck, Adam

Adam Eck (Cheb ­– poslední záznam 8. října 1663, Cheb) Řezbář pocházející z rozvětvené rodiny řezbářů a truhlářů. Výrazně rozpracoval umění intarzie. Pracoval v duchu barokního dynamismu a expresionismu především podle grafických předloh. Jeho hlavním dílem je pět desek zobrazujících Pašijový cyklus v Köpenicku. Literatura Heibert Sturm, Egerer Reliefintarsien, München-Prag 1961; Jaroslava Lencová, Ještě k předlohám chebských intarzií, in: Umění, XXXIX, 1980,…

Egermann, Friedrich

Friedrich Egermann (5. března 1777, Šluknov – 1. ledna 1864, Nový Bor) Vlastnil rafinérie a ateliér malby skla. Pracoval s dutým sklem a výrazně rozvinul bílou emailovou barvu (perleťový/biskvitový email). Zdobil duté sklo, dřevěné zrcadlové rámy a kazety. Experimentoval s barvami, výrobou lazur a technikami. Roku 1828 prezentoval mramorované sklo připomínající polodrahokamy (tzv. lithyaliny) na jejíž výrobu získal o rok později privilegium, stejně jako jeho…

Fanti, Gaetano Ercole

Gaetano Ercole Fanti (1648, Bologna – 27. září 1759, Vídeň) Malíř nástěnných dekorací, kvadraturista. Specializoval se též na malbu iluzivních architektur, spolupracoval na prestižních freskových dílech s řadou předních rakouských, či v Rakousku působících freskařů. V součinnosti s D. Granem vytvořil výzdobu sněmovního sálu Zemského domu v Brně.  Uplatnil se též jako inspektor obrazové sbírky knížete Liechtensteina ve Vídni, roku 1756 vytvořil kopii Rubensova…

Fanti, Vincenz Anton Joseph

Vincenz Anton Joseph Fanti (6. dubna 1719, Vídeň – 27. září, Vídeň) Malíř, poradce a znalec výtvarného umění. Žák a spolupracovník svého otce G. E. Fantiho. Pracoval jako umělecký poradce a inspektor Liechtensteinské sbírky, zasloužil se o její katalogizaci (1767). Pro Liechtensteiny pracoval též jako výkonný umělec, je autorem freskové výzdoby presbytáře farního kostela v Lednici (1775), obrazů pro lednický zámek (1775) a návrhu…

Fuchs, Maurus

Maurus Fuchs (16. ledna 1771, Tirschenreuth – 27. černa 1848, Tirschenreuth) Též Christoph Maurus, Wolfgang Maurus Fuchs, Fux. Malíř, autor nástěnných maleb, příležitostných dekorací, závěsných a oltářních obrazů. Pocházel z Tirschenreuthu v Horní Falci (Bavorsko). Jeho otcem a učitelem byl malíř Vitus Fuchs (Fux).

Galli-Bibiena, Ferdinando

Ferdinando Galli-Bibiena (18. srpna 1657, Boloňa – 3. ledna 1743, Boloňa) Též Galli da Bibiena, Bibbiena. Významný italský architekt a malíř, autor nástěnných maleb, zejména kvadratur, a jevištních dekorací, autor traktátů o perspektivě. Příslušník rozvětvené umělecké rodiny. Člen boloňské Accadmeia Clementina.

Galli-Bibiena, Giovanni Maria

Giovanni Maria Galli-Bibiena ml. (†1769, Praha) Celým jménem Giovanni Maria Fabiano Sebastiano Galli-Bibiena. Též lat. Joannes Maria Fabianus Sebastianus de Gallis Bibienis, něm. Johann Maria Galli. Italský architekt a malíř, člen rozvětvené umělecké rodiny Galli-Bibiena. Jeden ze synů Ferdinanda Galliho-Bibieny, bratr Giuseppe Galliho-Bibieny, činný v Praze.

Godyn, Abraham

Abraham Godyn (1655/56, Antverpy – po roce 1724) Též Abraham Godijn. Nizozemský malíř, autor olejomaleb a nástěnných maleb, činný v osmdesátých a devadesátých letech 17. století v Praze. Uplatnil se ve službách hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka při výzdobě zámku Troja.

Gran, Daniel

Daniel Gran (22. května 1694, Vídeň – 16. dubna 1757, St. Pölten) Též Daniel de Gran, vídeňský malíř, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů. V roce 1719 podnikl s podporou knížete Adama Františka ze Schwarzenberka studijní cestu do Benátek. V roce 1717 získal titul císařského dvorního malíře.

Haberlitz, Caspar

Caspar Haberlitz (1682 – 1740) Řezbář a intarzista. Umělec působící převážně v Chebu, který se podílel na tvorbě reliéfních intarziích zdobících barokní nábytek. Typickým rysem jeho prací bylo vkládání tmavého dřeva do očí a obočí. Pracoval s hustou, převážně vodorovnou šrafurou a s jemnou řezbou v obličejových partiích. Archiválně jsou doložena truhlářská a řezbářská díla pro chebskou radnici. Literatura Heibert Sturm, Egerer Reliefintarsien, München-Prag,…

Haberstumpf, Hans Niklas

Hans Niklas Haberstumpf (1691 – 1728) Řezbář, malíř a rytec. Pocházel z rodiny chebských intarzistů. U svého otce Johanna Karla Haberstumpfa si osvojil řezbářskou práci a získal sochařské školení. Ve Vídni studoval stavební inženýrství. Pracuje se silnou individualizací a plnou objemností postav a spojováním různých kontrastních materiálů jako je barvené dřevo a slonovina. Jeho výrazným inspiračním vzorem byla tvorba Petra Pavla Rubense. Mimo jiné…

Haberstumpf, Johann Karl

Johann Karl Haberstumpf (1656 – 1724) Intarzista, řezbář Významný chebský intarzista vyučený u pražského řezbáře Tomáše. Spolupracoval s dalšími dílnami v Chebu, především z umělci z dílny C. M. Ecka a s Casparem Bauerem. Přijímal objednávky od chebské městské rady, rakouské domácí šlechty (především rod Metternichů a Nosticů), ale i z řad církevních hodnostářů. Jeho postavy jsou robustnějšího charakteru, často zasazené do krajinného rámce. Jeho…

Hager, Josef

Josef Hager (1726, Přísečnice – 12. října 1781, Praha – Malá Strana) Též Joseph Hager. Malíř, autor nástěnných maleb s figurálními motivy, kvadraturista. Sám se prezentoval též jako architekt (míněn zřejmě inventor a malíř iluzivních architektur).

Halbax, Michal Václav

Michal Václav Halbax (asi 1661, Ebenfurth – 1. srpna 1711, Sankt Florian) Též Michael Wenzel Halwax, Halwachs, Halpax, Halbwoks, Holbwox, Galbachs, Albax, Halba. Dolnorakouský malíř, autor nástěnných maleb, závěsných a oltářních obrazů, usazený, usazený v Praze, později v Linci a v Sankt Florian.

Haringer, Karel František Josef

Karel František Josef Haringer (1686, Vídeň – 1734, Olomouc) Malíř byl roku 1687 pokřtěn v Leopoldstadtu. Roku 1716 je doložen v Olomouci na výzdobě v kostele Panny Marie Sněžné. Dále je doloženo jeho školení v Římě počátkem 20. let jeho práce na závěsných a oltářních obrazů v Dürnsteinu a následně opět v Olomouci, kde pracuje mimo jiné i na návrzích grafických listů doktorandských tezí olomoucké…

Hartmann, František Antonín

František Antonín Hartmann (1694, Obořiště – 1728, Praha) Malíř krajin, syn a následovník Jana Jakuba Hartmanna. Literatura Pavel Preiss, Česká barokní krajina, katalog výstavy, NG Praha, 1964; Jaromír Neuman, Český barok, Praha, 1969 (1974); Pavel Preiss, Malířství vrcholného baroka, in: Dějiny českého výtvarmého umění II/2, Praha, 1989, s. 561; Jarmila Vacková, Hartmann, František Antonín, in: Anděla Horová…

Hartmann, Jan Jakub

Jan Jakub Hartmann (1658, Kutná Hora – po 1737, Praha) Krajinářský malíř Malíř navazující na krajinomalbu staronizozemského vzoru, inspirující se pravděpodobně díly z dvora Rudolfa II. Vytvářel drobnopisně konstruované kompozice. Měl dva syny, kteří pokračovali v umělecké dráze.  Literatura Jarmila Vacková, Hartmann, Jan Jakub, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 246.

Heidelberger, Jan Arnošt

Jan Arnošt Heidelberger († před 1668, Praha) Sochař a řezbář.  Autor působící v Praze. Před rokem 1618 pracoval na výzdobě Španělského sálu Pražského hradu, v 30. letech 17. stol. byl zaměstnáván Albrechtem z Valdštejna, pro něhož vyzdobil jičínské panství a palác na Malé Straně. Z jeho dílny pochází řada soch vytvořených pro pražské kostely např. pro kostel Panny Marie Sněžné nebo socha sv. Františka z Pauly…

Heinsch, Jan Jiří

Jan Jiří Heinsch (1647, Kladsko – 7. října 1712, Praha) Malíř Jan Jiří Heinsch je od roku 1679 doložen v Praze, kde působil až do své smrti. Výrazně navázal na realistickou tendenci Škrétovy tvorby. Pracoval především pro objednavatele z řad církevních hodnostářů a řádů, jehož součástí se na krátko stal, a to konkrétně řádu augustiniánů eremitů v Bělé pod Bezdězem. Ve vrcholné…

Heintz st., Josef

Josef Heintz st.  (křtěn 11. června 1564, Basilej – 15. října 1609, Praha) Malíř, (architekt) Učil se u malíře H. Bocka st. a pravděpodobně u svého otce, stavitele a kameníka Daniela Heintze. Roku 1584 odcestoval do Itálie, kde pobýval především v Římě, ale i Benátkách a Florencii. Od roku 1591 měl pracovat pro saského kurfiřta Christiána I. v Drážďanech. Než však Josef Heintz st. do Drážďan…

Heinz, Jiří Jan Antonín

Jiří Jan Antonín Heinz (pokřtěn 24. března 1698, Svitavy – 22. května 1759, Znojmo) Sochař První zkušenosti v jeho oboru můžeme spatřit v okruhu Matyáše Bernarda Brauna v díle Sv. Jan Nepomucký ve Svitavách (1725). Počátky jeho tvorby jsou ovlivněny Balthasarem Permoserem. Pracoval pro klášter Hradisko u Olomouce (alegorie 4 ročních dob), kostel sv. Mořice v Olomouci (socha blahosl. Jana Sarkandera). Z jeho dílny vyšla…

Herdt, Jan de

Jan de Herdt Autor pocházející z Antverp, spolu s F. de Neve, A. Schoonjansem a dalšími výrazný představitel flámského malířství 2. pol. 17. a počátku 18. století. vznikajícím ve střední Evropě. Umělecké vzdělání získal nejspíš v Antverpách, kde se stal roku 1646/47 mistrem. Následně pobýval v Brescii odkud roku 1662 přesídlil do Vídně, kde jako dvorní zlatník Ferdinanda III. působil jeho bratr. Mezi lety 1666-1669…

Hering, Jan Jiří

Jan Jiří Hering (Eschwege – 1644/48, Praha) Uváděn také jako Hans Georg Häring nebo Hans Georg Herink. Malíř a portrétista. Autor vyučený v Kasselu u Ch. Müllera a dále poučený italskou malbou počínajícího baroka. Od roku 1615 pobýval v Praze a od roku 1620 byl členem staroměstského malířského cechu. Jeho tvorba výrazně navazuje na pražské manýristické prostředí dvora Rudolfa II., ale…

Herlinger, Wolfgang

Wolfgang Herlinger († kolem 1547, klášter Osek) Uváděn také jako Herlingar Gandolf. Malíř původem z Mostecka, poprvé zmiňován k roku 1507, od kdy do roku 1509 pracoval pro Vladislava Jagellonského. Poté se roku 1530 stal cechmistrem staroměstského pořádku. Nejspíš je autorem oseckého oltáře s výjevem Korunování Panny Marie (kolem 1520).  Literatura  Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Pozdně gotické umění…

Hess, Jan Bedřich

Jan Bedřich Hess z Hessic (asi 1622, Most – 1673, Praha) Něm. Johann Friedrich Hess von Hessitz, významný pražský malíř, činný v druhé třetině 17. století, svou tvorbou dotvářel charakter raně barokního malířství v Čechách.

Hickel, Josef

Josef Hickel (20. března 1736, Česká Lípa – 28. března 1807, Vídeň) Portrétista. Malíř proslavený na vídeňském dovře Marie Terezie, kde se za Josefa II. stal i dvorním a komorním malířem. Zprvu se učil u svého otce, dále pokračovala jeho studia na vídeňskou akademii. Roku 1768 podnikl studijní cestu do Itálie, poté se stal členem florentské akademie. Jeho tvorba čítá na tři tisíce…

Hiebel, Jan

Jan Hiebel (1681, Kempten – 17. června 1755, Praha) Něm. Johann Hiebel. Malíř, autor nástěnných maleb a kvadratur, autor návrhů na grafické listy. Pocházel z švábského Kemptenu (Allgäu). Učil se u Johanna Siehelbeina ve Wangenu a u Johanna Caspara Singa v Mnichově. Posléze přišel do Vídně, kde se školil u významného jezuitského architekta a malíře Andrey Pozza, na jehož dílo navázal. Poté se usadil v Praze.

Hiernle, Karel Josef

Karel Josef Hiernle (asi 1693 – 7. února 1748, Praha) Sochař Původem z velkého sochařského rodu tvořícího v Landshutu a Mohuči. Narodil se nejspíš v Praze Janovi Hiernle. Učil se nejspíš u Matěje Václava Jäckela a u Brokoffů. Jeho práce je doložená v Lehnickém Poli pro benediktinský kostel od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pro Broumov vytváří řadu signovaných kamenných soch, které jsou výrazně hmotné a zahalené do klasicizujícího…

Hirnle, František Ondřej

František Ondřej Hirnle (pokřtěn 4. prosince 1726, Praha – pohřben 25. května 1774, Kroměříž) Uváděn také jako František Ondřej Hienrle. Sochař a štukatér. Syn sochaře Karla Josefa Hienrle, u kterého se spolu s bratrem Josefem poznali základy sochařské práce. Od 29. 4. 1752 se učil na vídeňské akademii pod Balthasarem Ferdinandem Mollem a dalšími. Roku 1758 se přesouvá do Kroměříže, kde založil dílnu, která pracovala převážně…

Hirschely, Kašpar Jan

Jan Kašpar Hirschely (1695, Praha – 1743, Praha) Malíř Žák Jana Vojtěcha Angermayera, na kterého z počátku plně navazoval, nicméně jeho tvorba se pak od portrétu zřetelně posouvá k barevným schématům a odpovídá rokokovému vkusu. Vytvářel převážně květinová zátiší a koncem života silně stylizovaná přírodní zákoutí obohacená o ptactvo. Výraz jeho tvorby se v jemné štětcové linii blíží miniaturám. Literatura Hana Seifertová (roz….

Hoefnagel, Jakob

Jakob Hoefnagel (1575, Antverpy – 1632/35, asi Amsterdam) Malíř a rytec. Syn Jorise Hoefnagela, u kterého byl nejspíš školen. Od roku 1582 se učil u Abrahama Liesaerta. O 10 let později je zpět u rodiny ve Frankfurtu, odtud se roku 1594 přesouvá do Vídně, kde od roku 1604 působil jako komorní malíř Rudolfa II. Po jeho smrti se roku 1613 přesouvá do Prahy, kde…

Hoefnagel, Joris

Joris Hoefnagel  (1542, Antverpy – 9. září 1600, Vídeň) Malíř miniatur, humanista. Mezi lety 1560-62 studoval na orleánské univerzitě. Pravděpodobný žák Hanse Bola, sám se označoval za autodidakta. Od roku 1563 podnikal obchodní cesty po Španělsku a Anglii, dále pak roku 1577 do Itálie, kde navštívil Benátky, Řím a Neapol. Od roku 1578 byl miniaturistou bavorských vévodů Albrechta V.  a Viléma…

Hofmann, Jan

Jan Hofmann Též Joannes, Johann Hoffman, Hoffmann. Malíř, autor nástěnných maleb, činný v Praze koncem 18. století a zřejmě i po roce 1800. Člen novoměstského malířského pořádku, v jehož záznamech poprvé uveden 15. října 1769. Mistrem cechu se stal 4. října 1778. Mezi představenými uváděn do roku 1781.

Horčička, František

František Horčička (29. června 1776, Praha – 5. dubna 1858, Praha) Malíř, znalec, restaurátor. Od roku 1786 studoval u Ludvíka Kohla, poté na AVU v Praze. Od roku 1808 pracoval především jako restaurátor, později jako inspektor colloredo-mansfeldské obrazárny, jejíž díla na zámku v Opočně rovněž katalogizoval. V roce 1820 podnikl studijní cestu do Salzburgu. Byl posledním předsedou Jednoty umělců výtvorných. Je…

Jablonecký, František

František Jablonecký (asi 18. října 1739 – asi 3. července 1772) Malíř, bratr malíře Jana Jabloneckého. Literatura: Marie Schenková. Jablonecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 307.

Jablonský, Jan

Jan Jablonský (nar. 22. listopadu 1737, Rychnov nad Kněžnou) Malíř církevních obrazů, bratr malíře Františka Jablonského. Působil na Moravě a ve Slezsku. Literatura: Marie Schenková, Jablonecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 307.

Jäckel, Matěj Václav

Matěj Václav Jäckel (11. září 1655, Wittichenau – 1738, Praha) Sochař a řezbář činný v Praze, otec Antonína Jäckla. Autor interiérových i exteriérových sochařských celků. Literatura: Ivo Kořán, Jäckel, Matěj Václav, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 308.

Jelínek, Josef

Josef Jelínek (1699–1766) Sochař a řezbář, nejvýznamnější osobnost rodu Jelínků, následovník díla M. B. Brauna, syn řezbáře Václava Jelínka, mladší bratr Martina Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.

Jelínek, Josef

Josef Jelínek (nar. 10. března 1701) Sochař, řezbář, štafíř a malíř, syn Martina Jelínka.  Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.

Jelínek, Martin

Martin Jelínek  (nar. 1. listopadu 1674)  Sochař a řezbář, syn řezbáře Václava Jelínka, starší bratr Josefa Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.

Jelínek, Martin

Martin Jelínek Sochař a řezbář, nejmladší z rodu Jelínků, syn Martina Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.

Jelínek, Václav

Václav Jelínek Řezbář, zakladatel sochařského rodu, otec Martina a Josefa Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.

Kalina, Jan

Jan Kalina (2. července 1684, Sedlice – 1765) Malíř, autor nástěnných maleb. Pocházel se Sedlice u Želiva. Žák premonstrátského malíře Siarda Noseckého. Významněji se uplatnil při výzdobě různých interiérů premonstrátského kláštera v Želivu.

Keck, Petr

Petr Keck (†1730, Praha) Malíř převážně oltářních obrazů vyučený u K. Dittmanna. Literatura: Michal Šroněk, Keck, Petr, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 343.

Kercker, Jan Zikmund

Jan Zikmund Kercker († před 1739) Kovolijec a zvonař původem z Vídně, měšťan v Brně. Literatura: Bohumil Samek, Kercker, Jan Zikmund, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 345.

Kern, Anton

Anton Kern (1710, Děčín – 1747, Drážďany) Též Antonín Kern, Anton Körne. Rokokový malíř a kreslíř. Učil se v Drážďanech u malíře L. Rosso, poté v Benátkách v dílně G. B. Pittoniho. V Čechách činný v letech 1735–37/38. Druhý italský pobyt v Římě. Od roku 1741 se stal dvorním malířem v Drážďanech. Literatura: Michal Šroněk, Kern, Antonín, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha…

Klieber, Josef

Josef Klieber  (1. listopadu 1773, Innsbruck – 11. ledna 1850, Vídeň) Sochař, syn sochaře Urbana Kliebera. V tvorbě reflektuje pozdní klasicizující barok. Působil převážně na Moravě. Literatura: Miloš Stehlík, Klieber, Josef, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 352.

Kohl-Severa, Jan Bedřich

Jan Bedřich Kohl-Severa  (10. března 1681, Praha – 8. srpna 1736, Praha) Sochař a řezbář, nevlastní syn Jeronýma Kohla. U otčíma získal školení a později přejal jeho dílnu ve Vídni, kde se stal císařským dvorním sochařem. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl-Severa, Jan Bedřich, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 368–369.

Kohl, Jeroným

Jeroným Kohl (1632/35, Horní Slavkov – 18. května 1709, Praha)  Sochař a řezbář, školený u A. J. Heidelbergera, nevlastní otec Jana Bedřicha Kohla-Severy. Pracoval pro církevní i světskou vrchnost a stal se i císařským dvorním sochařem. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl, Jeroným, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 368.

Kohl, Ludvík

Ludvík Kohl (14. dubna 1746, Praha – 21. června 1821, Praha) Malíř, kreslíř a grafik, vnuk a pravnuk slavných barokních sochařů Jeronýma Kohla a Jana Bedřicha Kohla-Severy. Soukromě školen u Norberta Grunda, následně studoval na Akademii ve Vídni. Představitel klasicismu a preromantismu, zabýval se převážně malbou zasazenou do historické architektury. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl, Ludvík, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I,…

Kracker, Johann Lucas

Johann Lucas Kracker (3. března 1719, Vídeň – 1. prosince 1779, Eger) Též Johann Lukas, Joannes Lucas Kracker, Kraker, Krocker, Kroker, Gracker, v české literatuře Jan Lukáš Kracker. Rakouský malíř, autor nástěnných maleb a oltářních obrazů.

Kraftová, Barbora

Barbora Kraftová (1. dubna 1764, Jihlava – 28. září 1825, Bamberk) Něm. Barbara Krafft, rozená Maria Barbara Steiner. Portrétistka, malířka žánrových a náboženských obrazů. Školena u svého otce malíře Jana Nepomuka Steinera, poté studovala na Akademii ve Vídni. Portrétovala panovníky, příslušníky řady šlechtických rodin a různé další osobnosti.

Kramolín, Josef

Josef Kramolín (11. dubna 1730, Nymburk – 27. dubna 1802, Karlovy Vary) Celým jménem Josef Karel Kramolín, též Joseph Cramolin, Cramolini, Cramolinus, Gramolin, malíř, autor nástěnných maleb a olejomaleb, starší bratr malíře Václava Prokopa Kramolína (1733–1799), člen řádu Tovaryšstva Ježíšova.

Kuben, Jan

Jan Kuben (15. prosince 1697, Bystřice v Kladsku – 18. října 1771, Opolí) Též Johann Kuben, člen řádu Tovaryšstva Ježíšova, malíř, autor nástěnných maleb a oltářních obrazů.

Kuen, Franz Anton

Franz Anton Kuen (1679–1742) Též František Antonín Kuen. Sochař působící v letech 1713–1719 v Čechách. Tvorba takřka srovnatelná s dílem M. B. Brauna. Literatura: Ivo Kořán, Kuen, František Antonín, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 423.

Kunz, František

František Kunz (asi 1737, Krnov – 16. září 1798, Praha) Též Franciscus Kunz, Franz Kuntz. Malíř původem ze Slezska, autor historií, portrétů a nástěnných maleb, usazený v Praze na Malé Straně, činný ve druhé polovině 18. století.

Kupecký, Jan

Jan Kupecký (1667, Praha – 16. července 1740, Norimberk) Též Joannes Kupezky. Malíř, portrétista. Prošel Vídní a Itálií. Spolupracoval i s P. Brandlem. Z náboženských  důvodů odešel v roce 1723 z Čech do Norimberka. Literatura: Michal Šroněk, Kupecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 426.

Mandík, Michael

Michael Mandík (1640, Gdańsk – 15. května 1694, Tovačov) Sochař Roku 1669 přišel z Vídně do Kroměříže, kde pracoval pro letní biskupskou rezidenci, nicméně kvůli neshodám s biskupem roku 1673 odešel na krátko zpět do Vídně. Následně se usadil ve Znojmě a pracoval na moravských zakázkách. Pro Olomouc vytvořil v 80. letech kašnu Neptuna a Herkula, sochu sv. Mořice pro kostel sv. Mořice. Ve stejné…

Nástěnná malba

Nástěnná malba Obor malířství, monumentální malba na anorganických podkladech, zejména na vápenné omítce, ale též na neomítaném zdivu či kameni. Patří sem tedy i pravěké jeskynní malby, starověké monumentální malířství, ale také graffiti.

Stevens, Antonín

Antonín Stevens ze Steinfelsu (asi v roce 1608, Praha – kolem roku 1675, Praha) Celým jménem Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu, malíř, autor portrétů a náboženských obrazů, autor nástěnných maleb, inventor grafických listů. Činný v Praze ve druhé třetiny 17. století. Vedle Karla Škréty významný tvůrce raného baroka v Čechách.

Zimprecht, Matěj

Matěj Zimprecht (1624, Mnichov – pohřben 4. srpna 1680, Praha) Též Matthias Czimprecht, Czymbrecht, Simbrecht, malíř figuralista, především autor oltářních obrazů. Nejstarší syn Petera Zimprechta a jeho manželky Ursuly.