Aachen, Hans von
Hans von Aachen (1552, Kolín nad Rýnem – 4. března 1615, Praha) Malíř, autor oltářních a závěsných obrazů s náboženskými, mytologickými, alegorickými náměty a žánrovými náměty, portrétista. Umělec na dvoře císaře Rudolfa II.
Hans von Aachen (1552, Kolín nad Rýnem – 4. března 1615, Praha) Malíř, autor oltářních a závěsných obrazů s náboženskými, mytologickými, alegorickými náměty a žánrovými náměty, portrétista. Umělec na dvoře císaře Rudolfa II.
Allessandro Abondio (asi 1570, Praha – pohřben 29. dubna 1648, Mnichov) Sochař a medailér, syn medailéra Antonia Abondia. Umělec na dvoře císařů Rudolfa II. a Matyáše.
Antonio Abondio (asi 1538, Riva del Garda – 3. května 1591, Vídeň) Italský keroplastik a medailér, činný na císařském dvoře ve Vídni a v Praze. Otec medailéra Alessandra Abondia.
František Václav Adámek (1. května 1713, Staré Benátky – 2. února 1779, Staré Benátky) Sochař a řezbář, otec sochaře Jana Adámka.
Jan Adámek (29. listopadu 1774 – ?, Vídeň) Malíř, miniaturista. Syn sochaře Františka Václava Adámka.
František Adolf z Freenthalu (5. června 1721, Mikulov – 6. února 1773, Vídeň) Též Franz Adloph, Adolphe von Freenthal, dříve chybně uváděn jako Josef Antonín. Moravský malíř, syn malíře Josefa Františka Adolfa, nejvýznamnější příslušník umělecké rodiny Adolfů.
Terezie Adolf-Girot (před 1715 – 13. února 1776, Brno) Též Theresia Adolph-Gitort, Girotin, Schirotin, Schürin. Příslušnice umělecké rodiny, malířka činná v Brně.
Josef František Adolf (kolem 1685 – 11. května 1762, Mikulov) Též Josef Franz Adolph. Moravský malíř, autor obrazů s náměty zvěře a loveckých zátiší, portrétista. Zakladatel umělecké dynastie, otec malíře Karla Josefa Adolfa a Františka Adolfa z Freenthalu.
Karel Josef Adolf (3. září 1725, Milotice – 5. ledna 1771, Kroměříž) Též Karl Joseph Adolph. Moravský malíř, autor obrazů s náměty zvěře a loveckých zátiší. Syn, žák a následovník malíře Josefa Františka Adolfa.
Pompeo Agostino Aldrovandini (1677, Boloňa – 1735, Řím) V dobové italské literatuře uváděn též jako Pompeo Agostino či Pompeius Augustinus Aldrovandini, v novodobé české literatuře pak nepřesně jako Pompeo Augusto Aldrovandini. Boloňský malíř, autor olejomaleb i fresek, kvadraturista, autor jevištních a příležitostných dekorací.
Antonín Ambrosi (1768, Praha – 1788, Praha) Též Anton Ambrosi, Ambrozy. Pražský malíř, žák svého otce malíře Václava Bernarda Ambrosiho.
Josef Ambrosi (nar. Kutná Hora – zemř. Praha) Též Joseph Ambrosi, Ambrozy. Malíř miniatur, starší bratr a první školitel malíře Václava Bernarda Ambrosiho, původem z Kutné Hory, usazený a ve třicátých letech 18. století činný v Praze.
Václav Bernard Ambrosi (pokřtěn 26. září 1725, Kutná Hora – 30. dubna 1806, Praha) Též Václav Bernard Ambrož, Wenzel Bernard, Bernhard Ambrosch, Ambrozi, Ambrozy, Ambrozzi. Všestranný malíř, autor nástěnných maleb, oltářních obrazů, portrétů, zátiší a miniatur, restaurátor, znalec a sběratel umění. Poslední představený novoměstského malířského cechu.
Amand Andreides (22. února 1700, Olomouc – 1. října 1795, Braunschweig) Malíř, autor nástěnných maleb. Pocházel z Olomouce, v mládí se učil u Franze Kaspara Sambacha a Daniela Grana. Působil v Bayreuthu a Drážďanech, kde se školil v perspektivní malbě v dílně Galli-Bibiena. Na konci života pracoval v Braunschweigu, kde také zemřel.
Jan Vojtěch Angermayer (9. listopadu 1674, Bílina – 18. října 1740, Praha) Něm. Johann Adalbert Angermayer, Angermeyer. Malíř původem ze severočeské Bíliny, usazený od konce 17. století na Starém Městě v Praze, zaměřený na malbu zátiší.
Giuseppe Arcimboldo (1527?, Milán – 11. července 1593, Milán)
Kosmas Damian Asam (28. září 1686, Benediktbeuern – 10. května 1739, Mnichov) Též Cosmas Damian Asam. Bavorský malíř, autor nástěnných maleb a oltářních a závěsných obrazů. Syn malíře Hanse Georga Asama (1648–1711), starší bratr sochaře a štukatéra Egida Quirina Asama (1692–1750).
Dominik Aulíček (1. srpna 1739, Polička – 14. října 1803, Mnichov) Též Auliczek. Sochař a modelér v mnichovské porcelánce.
Matěj Baader (asi 1732 – 1811, Praha) Též uváděn jako Pater, Bader, něm. Mathias Baader. Malíř, autor funerálních dekorací a nástěnných maleb, člen novoměstského malířského cechu.
Antonín Karel Balzer (pokřtěn 18. srpna 1771, Lysá nad Labem – 19. prosince 1807, Praha) Něm. Anton Karl Balzer, Baltzer, Paltzer. Kreslíř a mědirytec.
Jan Jiří Balzer (pokřtěn 6. července 1734?, Choustníkovo Hradiště – 14. ledna 1799, Praha) Něm. Johann Georg Balzer, Baltzer, Paltzer. Mědirytec a nakladatel.
Matyáš Balzer (asi 1748, Kuks – 18. července 1791, Praha) Rytec, bratr Jana Jiřího Balzera, v jehož dílně pracoval.
Řehoř Balzer (asi 1747 – 9. června 1824, Praha) Rytec, bratr Jana Jiřího Balzera. Pracoval v bratrově dílně, kterou po jeho smrti převzal. Literatura Jan Royt, Balzer, Řehoř, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 45.
Josef Bardt (asi 1735, Praha – 1800, Praha) V pramenech též uváděný jako Barth nebo Baardt, malíř, poslední představený malostranského malířského cechu.
Kristián Filip Bentum (okolo 1690, Leiden – okolo 1757, Praha nebo Slezsko?) Též Christian Philip, Philipp Bentum, Benthum, Penthum, Bendomb, Wendum. Nizozemský malíř, autor závěsných a oltářních obrazů a nástěnných maleb. Po roce 1713 působil v Čechách a ve Slezsku. Ovlivnil jej pražský malíř Petr Brandl.
Johann Baptist Wenzel Bergl (23. září 1719, Dvůr Králové – 15. ledna 1789, Vídeň) Původní jméno Berger, v české literatuře Jan Křtitel Václav Bergl. Malíř, autor závěsných a oltářních obrazů a nástěnných maleb.
František Ignác Biderman († 1733) Uváděn také jako Biederman, Bittermann, Bietterman, Petrmann, něm. Franz Ignaz Biderman. Malíř příležitostných dekorací a nástěnných maleb, člen malostranského malířského cechu.
Jan Bílek (asi 1725, Praha – 1807, Praha) Též Bileck, Willeck, Bílej. Malíř a štafír, člen malostranského malířského cechu.
Jakub Vilém Blagien (1702, Praha – 1756) Uváděn také jako Blachien, Plachien, Plahien, Plaggen, Plagien. Štafír a malíř, člen malostranského malířského cechu. Syn pražského zlatníka Jana Daniela Blagiena.
František Vít Böhm Také uváděn jako Boem. Malíř původem z Německého Brodu, učedník malostranského malířského cechu.
Giovanni Ventura Borghesi (29. října 1640, Città di Castello – 13. dubna 1708) Malíř, autor nástěnných maleb, žák Giovanniho Battisty Pacettiho zv. Lo Sguazzino. V roce 1665 se přestěhoval do Říma, kde se stal pomocníkem a žákem Pietra da Cortona (1596–1669).
Giuseppe Bragalli Též Giuseppe, Joseph Bragalia. Boloňský malíř, autor nástěnných maleb, kvadraturista. Dílo 1678, Děčín, zámek, sala terrena malby na stěnách a klenbě, Triumf Apollóna, kvadratura
Ignác František Brandelinský (pohřben 11. června 1735) Též Ignaz Brandelinsky, Brandelintzky, Brantelinsky. Malíř, autor nástěnných maleb, člen malostranského malířského cechu.
Petr Brandl (pokřtěn 24. října 1668, Praha – 24. září 1735, Kutná Hora) Též Petr Jan Brandl, něm. Peter Johann Brandl, Brandel. Malíř, autor oltářních a závěsných obrazů s figurálními motivy, portrétů a žánrových scén. Známy jsou též dvě jeho nástropní malby.
František Antonín Breyer († 1712, Praha) V pramenech uváděn také jako Preuer, Brayer, Preyer, Franz Anton. Malíř, člen malostranského malířského cechu.
Josef Března Též Joseph Březnna. Malíř jevištních dekorací a iluzivní výzdoby interiérů.
Vicenzo dal Buono Italský scénograf a autor iluzivních nástěnných maleb. Pocházel z Boloně, žák Ferdinanda Galli-Bibieny. V letech 1725–1729 pracoval v Praze pro divadlo hraběte Františka Antonína Šporka.
Jan Rudolf Bys (pokřtěn 11. května 1660, Chur – 11. prosince 1738, Würzburg) Též Johann Rudolf, Rudolph, Rodolphe, Rodolphus Bys, Byss, Byß, Bis, Bies, Bijs. Původem švýcarský malíř, autor nástěnných maleb, obrazů historií a zátiší.
Jan Jiří Carl (asi 1744 – asi 1791) Psán také Karl, něm. Johann Georg Carl. Malíř, člen malostranského malířského cechu.
Carlo Innocenzo Carlone (1686, Scaria – 17. května 1775, Scaria) Též Carloni. Lombardský malíř ze Scarie ve Val d’Intelvi (provincie Como). Autor nástěnných maleb a obrazů. Uplatnil se zejména rakouských a českých zemích a v Německu.
Josef Ceregetti (14. března 1722, Chrudim – 6. července 1799, Chrudim) Též Cereghetti, malíř z Chrudimi.
Jan Courant (pokřtěn 31. ledna 1633, Tours – 1680, Praha) Též Currand, Korant. Malíř původem z francouzského Tours, člen malostranského malířského cechu.
Josef František Čech (1708, Litoměřice – 1779, Litoměřice) Malíř původem z Litoměřic. Autor nástěnných maleb. Uplatnil se na Litoměřicku a Mělnicku.
Martin Lukáš Číška (1703, Mořice u Prostějova – 1769) Jinak také Čížek, Cischka, Zischka. Malíř a štafír, člen malostranského malířského cechu.
František Theodor Dallinger (1710, Linec – 1771, Praha) Něm. Franz Theodor Dallinger, Thallinger. Malíř, autor nástěnných maleb a žánrových obrazů s loveckými motivy.
Kristián Šebestián Dittman z Lavensteinu (kolem 1639, Krupka – 1701, Praha?) Něm. Christian Sebastian Dittmann von Lawenstein, malíř, autor nástěnných maleb.
Eliáš Dollhopf (13. ledna 1703, Tachov – 12. prosince 1773, Horní Slavkov) Něm. Elias Dollhopff, malíř, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů a portrétů. Pocházel z Tachova, celý život působil v západních Čechách.
Jakub Eberle (19. července 1718, Mašťov – po 1776) Sochař a řezbář, původem z Mašťova u Podbořan. Vyučil se v Praze u Šimona Thallera. Mezi léty 1744–1745 pobýval v Římě. Po návratu tvořil v oblasti severozápadních Čech sochařské výzdoby oltářů v Karlových Varech, Lokti, Chlumem sv. Máří. Posledním známá realizace je pro klášterní kostel ve Zlaté Koruně.
Adam Eck (křtěn 2. června 1633, Cheb – poslední záznam 8. října 1663, Cheb) Řezbář pocházející z rozvětvené rodiny řezbářů a truhlářů. Výrazný představitel umění intarzie, zakladatelská osobnost chebské reliéfní intarzie. Pracoval především podle grafických předloh. Jeho hlavním dílem je pět desek zobrazujících Pašijový cyklus v Köpenicku.
Adam Eck (Cheb – poslední záznam 8. října 1663, Cheb) Řezbář pocházející z rozvětvené rodiny řezbářů a truhlářů. Výrazně rozpracoval umění intarzie. Pracoval v duchu barokního dynamismu a expresionismu především podle grafických předloh. Jeho hlavním dílem je pět desek zobrazujících Pašijový cyklus v Köpenicku. Literatura Heibert Sturm, Egerer Reliefintarsien, München-Prag 1961; Jaroslava Lencová, Ještě k předlohám chebských intarzií, in: Umění, XXXIX, 1980,…
František Řehoř Ignác Eckstein (kolem 1689, Židovice – kolem 1741, Lvov?) Něm. Franz Gregor Ignaz Eckstein. Malíř, autor nástěnných maleb, kvadraturista, a závěsných a oltářních obrazů.
Friedrich Egermann (5. března 1777, Šluknov – 1. ledna 1864, Nový Bor) Vlastnil rafinérie a ateliér malby skla. Pracoval s dutým sklem a výrazně rozvinul bílou emailovou barvu (perleťový/biskvitový email). Zdobil duté sklo, dřevěné zrcadlové rámy a kazety. Experimentoval s barvami, výrobou lazur a technikami. Roku 1828 prezentoval mramorované sklo připomínající polodrahokamy (tzv. lithyaliny) na jejíž výrobu získal o rok později privilegium, stejně jako jeho…
Jan Jiří Etgens (pokřtěn 6. dubna 1691, Brno – 21. ledna 1757, Brno) Něm. Johann Georg Etgens, brněnský malíř, autor nástěnných maleb.
František Kašpar Fahrenschon (1726, Chomutov – 23. ledna 1796, Praha) V literatuře bývá zaměňován s vídeňským akademickým malířem F. X. Wagenschönem. Pozdně barokní portrétista a malíř barokních obrazů, žák svého otce, chomutovského malíře Jana Jakuba Rudolfa Farenschona (1675–1752).
Gaetano Ercole Fanti (1648, Bologna – 27. září 1759, Vídeň) Malíř nástěnných dekorací, kvadraturista. Specializoval se též na malbu iluzivních architektur, spolupracoval na prestižních freskových dílech s řadou předních rakouských, či v Rakousku působících freskařů. V součinnosti s D. Granem vytvořil výzdobu sněmovního sálu Zemského domu v Brně. Uplatnil se též jako inspektor obrazové sbírky knížete Liechtensteina ve Vídni, roku 1756 vytvořil kopii Rubensova…
Vincenz Anton Joseph Fanti (6. dubna 1719, Vídeň – 27. září, Vídeň) Malíř, poradce a znalec výtvarného umění. Žák a spolupracovník svého otce G. E. Fantiho. Pracoval jako umělecký poradce a inspektor Liechtensteinské sbírky, zasloužil se o její katalogizaci (1767). Pro Liechtensteiny pracoval též jako výkonný umělec, je autorem freskové výzdoby presbytáře farního kostela v Lednici (1775), obrazů pro lednický zámek (1775) a návrhu…
Carl Friedrich Fechhelm (1723/25, Drážďany – 25. listopadu 1785, Berlín) Též Karl Friedrich Fechelm. Autor nástěnných maleb a kvadratur, jevištních dekorací a městských vedut (architektonických prospektů).
Jan Josef Flaxius († 1742) V pramenech uváděný také jako Flacksius. Malíř původem z Boru u Tachova, člen malostranského malířského cechu.
František Antonín Frank Štafír původem z Mohuče, člen malostranského malířského cechu.
Jan Jiří Fritsch (asi 1680–1719) Uváděn také jako Frietz, Fritz, Johann Georg Fritsch. Štafír a malíř.
Maurus Fuchs (16. ledna 1771, Tirschenreuth – 27. černa 1848, Tirschenreuth) Též Christoph Maurus, Wolfgang Maurus Fuchs, Fux. Malíř, autor nástěnných maleb, příležitostných dekorací, závěsných a oltářních obrazů. Pocházel z Tirschenreuthu v Horní Falci (Bavorsko). Jeho otcem a učitelem byl malíř Vitus Fuchs (Fux).
Ferdinando Galli-Bibiena (18. srpna 1657, Boloňa – 3. ledna 1743, Boloňa) Též Galli da Bibiena, Bibbiena. Významný italský architekt a malíř, autor nástěnných maleb, zejména kvadratur, a jevištních dekorací, autor traktátů o perspektivě. Příslušník rozvětvené umělecké rodiny. Člen boloňské Accadmeia Clementina.
Francesco Galli-Bibiena (1659, Boloňa – 1739, Boloňa) Italský architekt, malíř, autor scénických dekorací. Příslušník rozvětvené umělecké rodiny, mladší bratr Ferdinanda Galliho-Bibieny.
Giovanni Maria Galli-Bibiena ml. (†1769, Praha) Celým jménem Giovanni Maria Fabiano Sebastiano Galli-Bibiena. Též lat. Joannes Maria Fabianus Sebastianus de Gallis Bibienis, něm. Johann Maria Galli. Italský architekt a malíř, člen rozvětvené umělecké rodiny Galli-Bibiena. Jeden ze synů Ferdinanda Galliho-Bibieny, bratr Giuseppe Galliho-Bibieny, činný v Praze.
Giuseppe Galli-Bibiena (5. ledna 1696, Parma – 12. března 1757, Berlín) Též Giuseppe Galli da Bibiena, Bibbiena, Joseph Galli-Bibiena. Architekt, malíř, kvadraturista, autor jevištních dekorací.
Benedikt Havel Ginzentanner (1694–1763) V pramenech uváděn také jako Ginzenhammer, Gintzenthaler, Ginzendanner, Güntzendauer. Malíř a štafír, člen malostranského malířského cechu.
Abraham Godyn (1655/56, Antverpy – po roce 1724) Též Abraham Godijn. Nizozemský malíř, autor olejomaleb a nástěnných maleb, činný v osmdesátých a devadesátých letech 17. století v Praze. Uplatnil se ve službách hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka při výzdobě zámku Troja.
Daniel Gran (22. května 1694, Vídeň – 16. dubna 1757, St. Pölten) Též Daniel de Gran, vídeňský malíř, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů. V roce 1719 podnikl s podporou knížete Adama Františka ze Schwarzenberka studijní cestu do Benátek. V roce 1717 získal titul císařského dvorního malíře.
Augustin Gürtler (cca 1738 – 23. června 1778, Praha) Uváděn také jako Girtler, Girdler. Malíř, člen malostranského malířského cechu.
Josef Gürtler (cca 1734 – 16. srpna 1810) Uváděn také jako Girtler, Girdler. Štafír a malíř, člen malostranského malířského cechu.
Caspar Haberlitz (1682 – 1740) Řezbář a intarzista. Umělec působící převážně v Chebu, který se podílel na tvorbě reliéfních intarziích zdobících barokní nábytek. Typickým rysem jeho prací bylo vkládání tmavého dřeva do očí a obočí. Pracoval s hustou, převážně vodorovnou šrafurou a s jemnou řezbou v obličejových partiích. Archiválně jsou doložena truhlářská a řezbářská díla pro chebskou radnici. Literatura Heibert Sturm, Egerer Reliefintarsien, München-Prag,…
Hans Niklas Haberstumpf (1691 – 1728) Řezbář, malíř a rytec. Pocházel z rodiny chebských intarzistů. U svého otce Johanna Karla Haberstumpfa si osvojil řezbářskou práci a získal sochařské školení. Ve Vídni studoval stavební inženýrství. Pracuje se silnou individualizací a plnou objemností postav a spojováním různých kontrastních materiálů jako je barvené dřevo a slonovina. Jeho výrazným inspiračním vzorem byla tvorba Petra Pavla Rubense. Mimo jiné…
Johann Karl Haberstumpf (1656 – 1724) Intarzista, řezbář Významný chebský intarzista vyučený u pražského řezbáře Tomáše. Spolupracoval s dalšími dílnami v Chebu, především z umělci z dílny C. M. Ecka a s Casparem Bauerem. Přijímal objednávky od chebské městské rady, rakouské domácí šlechty (především rod Metternichů a Nosticů), ale i z řad církevních hodnostářů. Jeho postavy jsou robustnějšího charakteru, často zasazené do krajinného rámce. Jeho…
Josef Hager (1726, Přísečnice – 12. října 1781, Praha – Malá Strana) Též Joseph Hager. Malíř, autor nástěnných maleb s figurálními motivy, kvadraturista. Sám se prezentoval též jako architekt (míněn zřejmě inventor a malíř iluzivních architektur).
Michal Václav Halbax (asi 1661, Ebenfurth – 1. srpna 1711, Sankt Florian) Též Michael Wenzel Halwax, Halwachs, Halpax, Halbwoks, Holbwox, Galbachs, Albax, Halba. Dolnorakouský malíř, autor nástěnných maleb, závěsných a oltářních obrazů, usazený, usazený v Praze, později v Linci a v Sankt Florian.
Antonín František Hampisch Malíř původem z Chomutova, autor obrazů a nástěnných maleb, člen a představený malostranského malířského cechu.
Jan Kryštof Handke (18. února 1694, Janušov – 31. prosince 1774, Olomouc) Něm. Johann Christoph Hadke, Handcke, Hanthke, Handtke. Olomoucký malíř, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů.
Michael Häpp († 15. července 1681, Praha) Uváděn také jako Hebb, Höpp, Hepp. Malíř původem z německého Coburgu, autor nástěnných maleb, člen malostranského malířského cechu.
Karel František Josef Haringer (1686, Vídeň – 1734, Olomouc) Malíř byl roku 1687 pokřtěn v Leopoldstadtu. Roku 1716 je doložen v Olomouci na výzdobě v kostele Panny Marie Sněžné. Dále je doloženo jeho školení v Římě počátkem 20. let jeho práce na závěsných a oltářních obrazů v Dürnsteinu a následně opět v Olomouci, kde pracuje mimo jiné i na návrzích grafických listů doktorandských tezí olomoucké…
Fabián Václav Harovník Harownig
Karel Josef Harringer (1687, Vídeň – 1734, Olomouc)
František Antonín Hartmann (1694, Obořiště – 1728, Praha) Malíř krajin, syn a následovník Jana Jakuba Hartmanna. Literatura Pavel Preiss, Česká barokní krajina, katalog výstavy, NG Praha, 1964; Jaromír Neuman, Český barok, Praha, 1969 (1974); Pavel Preiss, Malířství vrcholného baroka, in: Dějiny českého výtvarmého umění II/2, Praha, 1989, s. 561; Jarmila Vacková, Hartmann, František Antonín, in: Anděla Horová…
Jan Jakub Hartmann (1658, Kutná Hora – po 1737, Praha) Krajinářský malíř Malíř navazující na krajinomalbu staronizozemského vzoru, inspirující se pravděpodobně díly z dvora Rudolfa II. Vytvářel drobnopisně konstruované kompozice. Měl dva syny, kteří pokračovali v umělecké dráze. Literatura Jarmila Vacková, Hartmann, Jan Jakub, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 246.
Leonard Hascher Uváděn také jako Leonhard Harscher, Horsser. Malíř miniatur, iluminista, člen malostranského malířského cechu.
Jan Hausdorf Něm. Johann Hausdorf, Hausdorff, Haußdorff. Broumovský malíř, autor nástěnných maleb, oltářních obrazů a dekorací.
Christoph Heen Uváděn též jako Hem. Malířský tovaryš původem z Drážďan, člen malostranského malířského cechu.
Jan Arnošt Heidelberger († před 1668, Praha) Sochař a řezbář. Autor působící v Praze. Před rokem 1618 pracoval na výzdobě Španělského sálu Pražského hradu, v 30. letech 17. stol. byl zaměstnáván Albrechtem z Valdštejna, pro něhož vyzdobil jičínské panství a palác na Malé Straně. Z jeho dílny pochází řada soch vytvořených pro pražské kostely např. pro kostel Panny Marie Sněžné nebo socha sv. Františka z Pauly…
Jan Jiří Heinsch (1647, Kladsko – 7. října 1712, Praha) Malíř Jan Jiří Heinsch je od roku 1679 doložen v Praze, kde působil až do své smrti. Výrazně navázal na realistickou tendenci Škrétovy tvorby. Pracoval především pro objednavatele z řad církevních hodnostářů a řádů, jehož součástí se na krátko stal, a to konkrétně řádu augustiniánů eremitů v Bělé pod Bezdězem. Ve vrcholné…
Josef Heintz st. (křtěn 11. června 1564, Basilej – 15. října 1609, Praha) Malíř, (architekt) Učil se u malíře H. Bocka st. a pravděpodobně u svého otce, stavitele a kameníka Daniela Heintze. Roku 1584 odcestoval do Itálie, kde pobýval především v Římě, ale i Benátkách a Florencii. Od roku 1591 měl pracovat pro saského kurfiřta Christiána I. v Drážďanech. Než však Josef Heintz st. do Drážďan…
Jiří Jan Antonín Heinz (pokřtěn 24. března 1698, Svitavy – 22. května 1759, Znojmo) Sochař První zkušenosti v jeho oboru můžeme spatřit v okruhu Matyáše Bernarda Brauna v díle Sv. Jan Nepomucký ve Svitavách (1725). Počátky jeho tvorby jsou ovlivněny Balthasarem Permoserem. Pracoval pro klášter Hradisko u Olomouce (alegorie 4 ročních dob), kostel sv. Mořice v Olomouci (socha blahosl. Jana Sarkandera). Z jeho dílny vyšla…
Jan de Herdt Autor pocházející z Antverp, spolu s F. de Neve, A. Schoonjansem a dalšími výrazný představitel flámského malířství 2. pol. 17. a počátku 18. století. vznikajícím ve střední Evropě. Umělecké vzdělání získal nejspíš v Antverpách, kde se stal roku 1646/47 mistrem. Následně pobýval v Brescii odkud roku 1662 přesídlil do Vídně, kde jako dvorní zlatník Ferdinanda III. působil jeho bratr. Mezi lety 1666-1669…
Jan Jiří Hering (Eschwege – 1644/48, Praha) Uváděn také jako Hans Georg Häring nebo Hans Georg Herink. Malíř a portrétista. Autor vyučený v Kasselu u Ch. Müllera a dále poučený italskou malbou počínajícího baroka. Od roku 1615 pobýval v Praze a od roku 1620 byl členem staroměstského malířského cechu. Jeho tvorba výrazně navazuje na pražské manýristické prostředí dvora Rudolfa II., ale…
Wolfgang Herlinger († kolem 1547, klášter Osek) Uváděn také jako Herlingar Gandolf. Malíř původem z Mostecka, poprvé zmiňován k roku 1507, od kdy do roku 1509 pracoval pro Vladislava Jagellonského. Poté se roku 1530 stal cechmistrem staroměstského pořádku. Nejspíš je autorem oseckého oltáře s výjevem Korunování Panny Marie (kolem 1520). Literatura Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Pozdně gotické umění…
Jan Bedřich Hess z Hessic (asi 1622, Most – 1673, Praha) Něm. Johann Friedrich Hess von Hessitz, významný pražský malíř, činný v druhé třetině 17. století, svou tvorbou dotvářel charakter raně barokního malířství v Čechách.
Anton Hickel (31. března 1745, Česká Lípa – 30. října 1798, Hamburk) Malíř, autor historií, renomovaný portrétista, činný v různých evropských zemích.
Josef Hickel (20. března 1736, Česká Lípa – 28. března 1807, Vídeň) Portrétista. Malíř proslavený na vídeňském dovře Marie Terezie, kde se za Josefa II. stal i dvorním a komorním malířem. Zprvu se učil u svého otce, dále pokračovala jeho studia na vídeňskou akademii. Roku 1768 podnikl studijní cestu do Itálie, poté se stal členem florentské akademie. Jeho tvorba čítá na tři tisíce…
Jan Hiebel (1681, Kempten – 17. června 1755, Praha) Něm. Johann Hiebel. Malíř, autor nástěnných maleb a kvadratur, autor návrhů na grafické listy. Pocházel z švábského Kemptenu (Allgäu). Učil se u Johanna Siehelbeina ve Wangenu a u Johanna Caspara Singa v Mnichově. Posléze přišel do Vídně, kde se školil u významného jezuitského architekta a malíře Andrey Pozza, na jehož dílo navázal. Poté se usadil v Praze.
Karel Josef Hiernle (asi 1693 – 7. února 1748, Praha) Sochař Původem z velkého sochařského rodu tvořícího v Landshutu a Mohuči. Narodil se nejspíš v Praze Janovi Hiernle. Učil se nejspíš u Matěje Václava Jäckela a u Brokoffů. Jeho práce je doložená v Lehnickém Poli pro benediktinský kostel od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pro Broumov vytváří řadu signovaných kamenných soch, které jsou výrazně hmotné a zahalené do klasicizujícího…
František Ondřej Hirnle (pokřtěn 4. prosince 1726, Praha – pohřben 25. května 1774, Kroměříž) Uváděn také jako František Ondřej Hienrle. Sochař a štukatér. Syn sochaře Karla Josefa Hienrle, u kterého se spolu s bratrem Josefem poznali základy sochařské práce. Od 29. 4. 1752 se učil na vídeňské akademii pod Balthasarem Ferdinandem Mollem a dalšími. Roku 1758 se přesouvá do Kroměříže, kde založil dílnu, která pracovala převážně…
Jan Kašpar Hirschely (1695, Praha – 1743, Praha) Malíř Žák Jana Vojtěcha Angermayera, na kterého z počátku plně navazoval, nicméně jeho tvorba se pak od portrétu zřetelně posouvá k barevným schématům a odpovídá rokokovému vkusu. Vytvářel převážně květinová zátiší a koncem života silně stylizovaná přírodní zákoutí obohacená o ptactvo. Výraz jeho tvorby se v jemné štětcové linii blíží miniaturám. Literatura Hana Seifertová (roz….
Jakob Hoefnagel (1575, Antverpy – 1632/35, asi Amsterdam) Malíř a rytec. Syn Jorise Hoefnagela, u kterého byl nejspíš školen. Od roku 1582 se učil u Abrahama Liesaerta. O 10 let později je zpět u rodiny ve Frankfurtu, odtud se roku 1594 přesouvá do Vídně, kde od roku 1604 působil jako komorní malíř Rudolfa II. Po jeho smrti se roku 1613 přesouvá do Prahy, kde…
Joris Hoefnagel (1542, Antverpy – 9. září 1600, Vídeň) Malíř miniatur, humanista. Mezi lety 1560-62 studoval na orleánské univerzitě. Pravděpodobný žák Hanse Bola, sám se označoval za autodidakta. Od roku 1563 podnikal obchodní cesty po Španělsku a Anglii, dále pak roku 1577 do Itálie, kde navštívil Benátky, Řím a Neapol. Od roku 1578 byl miniaturistou bavorských vévodů Albrechta V. a Viléma…
Jan Hofmann Též Joannes, Johann Hoffman, Hoffmann. Malíř, autor nástěnných maleb, činný v Praze koncem 18. století a zřejmě i po roce 1800. Člen novoměstského malířského pořádku, v jehož záznamech poprvé uveden 15. října 1769. Mistrem cechu se stal 4. října 1778. Mezi představenými uváděn do roku 1781.
František Horčička (29. června 1776, Praha – 5. dubna 1858, Praha) Malíř, znalec, restaurátor. Od roku 1786 studoval u Ludvíka Kohla, poté na AVU v Praze. Od roku 1808 pracoval především jako restaurátor, později jako inspektor colloredo-mansfeldské obrazárny, jejíž díla na zámku v Opočně rovněž katalogizoval. V roce 1820 podnikl studijní cestu do Salzburgu. Byl posledním předsedou Jednoty umělců výtvorných. Je…
Vít Hrdlička Též Hrdliczka, malíř, autor nástěnných maleb a obrazů. Působil kolem poloviny 18. století v Kutné Hoře, kde se stal učitelem Josefa Kramolína.
František Jablonecký (asi 18. října 1739 – asi 3. července 1772) Malíř, bratr malíře Jana Jabloneckého. Literatura: Marie Schenková. Jablonecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 307.
Jan Jablonský (nar. 22. listopadu 1737, Rychnov nad Kněžnou) Malíř církevních obrazů, bratr malíře Františka Jablonského. Působil na Moravě a ve Slezsku. Literatura: Marie Schenková, Jablonecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 307.
Matěj Václav Jäckel (11. září 1655, Wittichenau – 1738, Praha) Sochař a řezbář činný v Praze, otec Antonína Jäckla. Autor interiérových i exteriérových sochařských celků. Literatura: Ivo Kořán, Jäckel, Matěj Václav, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 308.
Jan Jakub Quirin Jahn (4. června 1739, Praha – 18. července 1802, Praha) Něm. Johann Jakob Quirin Jahn.
Josef Jelínek (1699–1766) Sochař a řezbář, nejvýznamnější osobnost rodu Jelínků, následovník díla M. B. Brauna, syn řezbáře Václava Jelínka, mladší bratr Martina Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.
Josef Jelínek (nar. 10. března 1701) Sochař, řezbář, štafíř a malíř, syn Martina Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.
Martin Jelínek (nar. 1. listopadu 1674) Sochař a řezbář, syn řezbáře Václava Jelínka, starší bratr Josefa Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.
Martin Jelínek Sochař a řezbář, nejmladší z rodu Jelínků, syn Martina Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.
Václav Jelínek Řezbář, zakladatel sochařského rodu, otec Martina a Josefa Jelínka. Literatura: Ivo Kořán, Jelínek, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 319.
Jan Kalina (2. července 1684, Sedlice – 1765) Malíř, autor nástěnných maleb. Pocházel se Sedlice u Želiva. Žák premonstrátského malíře Siarda Noseckého. Významněji se uplatnil při výzdobě různých interiérů premonstrátského kláštera v Želivu.
Petr Keck (†1730, Praha) Malíř převážně oltářních obrazů vyučený u K. Dittmanna. Literatura: Michal Šroněk, Keck, Petr, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 343.
Václav Kempf (†1768, Praha) Uváděn také jako Kömpf, Wenzel. Malíř původem z Přísečnice u Chomutova.
Jan Zikmund Kercker († před 1739) Kovolijec a zvonař původem z Vídně, měšťan v Brně. Literatura: Bohumil Samek, Kercker, Jan Zikmund, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 345.
Anton Kern (1710, Děčín – 1747, Drážďany) Též Antonín Kern, Anton Körne. Rokokový malíř a kreslíř. Učil se v Drážďanech u malíře L. Rosso, poté v Benátkách v dílně G. B. Pittoniho. V Čechách činný v letech 1735–37/38. Druhý italský pobyt v Římě. Od roku 1741 se stal dvorním malířem v Drážďanech. Literatura: Michal Šroněk, Kern, Antonín, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha…
Josef Klieber (1. listopadu 1773, Innsbruck – 11. ledna 1850, Vídeň) Sochař, syn sochaře Urbana Kliebera. V tvorbě reflektuje pozdní klasicizující barok. Působil převážně na Moravě. Literatura: Miloš Stehlík, Klieber, Josef, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 352.
Jan Bedřich Kohl-Severa (10. března 1681, Praha – 8. srpna 1736, Praha) Sochař a řezbář, nevlastní syn Jeronýma Kohla. U otčíma získal školení a později přejal jeho dílnu ve Vídni, kde se stal císařským dvorním sochařem. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl-Severa, Jan Bedřich, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 368–369.
Jeroným Kohl (1632/35, Horní Slavkov – 18. května 1709, Praha) Sochař a řezbář, školený u A. J. Heidelbergera, nevlastní otec Jana Bedřicha Kohla-Severy. Pracoval pro církevní i světskou vrchnost a stal se i císařským dvorním sochařem. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl, Jeroným, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 368.
Ludvík Kohl (14. dubna 1746, Praha – 21. června 1821, Praha) Malíř, kreslíř a grafik, vnuk a pravnuk slavných barokních sochařů Jeronýma Kohla a Jana Bedřicha Kohla-Severy. Soukromě školen u Norberta Grunda, následně studoval na Akademii ve Vídni. Představitel klasicismu a preromantismu, zabýval se převážně malbou zasazenou do historické architektury. Literatura: Naděžda Blažíčková-Horová, Kohl, Ludvík, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I,…
Jan Karel Kovář (asi 1709, Praha – 11. ledna 1749) Něm. Johann Karl Kowarsch, Kowarz, Kowarž, Cobars, Cobarz. Malostranský malíř, autor nástěnných maleb, obrazů a příležitostných dekorací.
Johann Lucas Kracker (3. března 1719, Vídeň – 1. prosince 1779, Eger) Též Johann Lukas, Joannes Lucas Kracker, Kraker, Krocker, Kroker, Gracker, v české literatuře Jan Lukáš Kracker. Rakouský malíř, autor nástěnných maleb a oltářních obrazů.
Barbora Kraftová (1. dubna 1764, Jihlava – 28. září 1825, Bamberk) Něm. Barbara Krafft, rozená Maria Barbara Steiner. Portrétistka, malířka žánrových a náboženských obrazů. Školena u svého otce malíře Jana Nepomuka Steinera, poté studovala na Akademii ve Vídni. Portrétovala panovníky, příslušníky řady šlechtických rodin a různé další osobnosti.
Petr Král Jinak také Cral. Malíř a štafír.
Josef Kramolín (11. dubna 1730, Nymburk – 27. dubna 1802, Karlovy Vary) Celým jménem Josef Karel Kramolín, též Joseph Cramolin, Cramolini, Cramolinus, Gramolin, malíř, autor nástěnných maleb a olejomaleb, starší bratr malíře Václava Prokopa Kramolína (1733–1799), člen řádu Tovaryšstva Ježíšova.
Václav Prokop Kramolín (pokřtěn 4. dubna 1733, Nymburk – 23. ledna 1799, Nymburk) Též Wenzel Grammolin, Cramolin, Cramolini, malíř, freskař, mladší bratr Josefa Kramolína (1730–1802).
Jan Zikmund Krodel (1650 – 11. dubna 1713, Praha) Též Johann Sigismund Crodel, Crodelli, Grodl, Gradel. Malíř nástěnných maleb původem z Plané, člen malostranského malířského cechu.
Jan Kuben (15. prosince 1697, Bystřice v Kladsku – 18. října 1771, Opolí) Též Johann Kuben, člen řádu Tovaryšstva Ježíšova, malíř, autor nástěnných maleb a oltářních obrazů.
Franz Anton Kuen (1679–1742) Též František Antonín Kuen. Sochař působící v letech 1713–1719 v Čechách. Tvorba takřka srovnatelná s dílem M. B. Brauna. Literatura: Ivo Kořán, Kuen, František Antonín, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 423.
František Kunz (asi 1737, Krnov – 16. září 1798, Praha) Též Franciscus Kunz, Franz Kuntz. Malíř původem ze Slezska, autor historií, portrétů a nástěnných maleb, usazený v Praze na Malé Straně, činný ve druhé polovině 18. století.
Jan Kupecký (1667, Praha – 16. července 1740, Norimberk) Též Joannes Kupezky. Malíř, portrétista. Prošel Vídní a Itálií. Spolupracoval i s P. Brandlem. Z náboženských důvodů odešel v roce 1723 z Čech do Norimberka. Literatura: Michal Šroněk, Kupecký, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 426.
Daniel Alexius z Květné (†1636?) Též Daniel Aleš, Lexa, Alex von Kwietna, malíř, autor nástěnných maleb.
Antonín Liebl († říjen 1747) V písemných pramenech uváděn také jako Leibl, Liebel. Malíř původem ze Sokolova, člen malostranského a staroměstského malířského cechu.
František Lichtenreiter (1700, Pasov– 14. července 1775, Praha) Též Franz, Francesco Lichtenreiter, Liechtenreiter. Malíř původem z Pasova, usazený v Praze, autor nástěnných maleb a oltářních a závěsných obrazů.
František Julius Lux ( 1702, Plzeň – 27. března 1764, Plzeň) Západočeský malíř, autor nástěnných maleb.
Michael Mandík (1640, Gdańsk – 15. května 1694, Tovačov) Sochař Roku 1669 přišel z Vídně do Kroměříže, kde pracoval pro letní biskupskou rezidenci, nicméně kvůli neshodám s biskupem roku 1673 odešel na krátko zpět do Vídně. Následně se usadil ve Znojmě a pracoval na moravských zakázkách. Pro Olomouc vytvořil v 80. letech kašnu Neptuna a Herkula, sochu sv. Mořice pro kostel sv. Mořice. Ve stejné…
Nástěnná malba Obor malířství, monumentální malba na anorganických podkladech, zejména na vápenné omítce, ale též na neomítaném zdivu či kameni. Patří sem tedy i pravěké jeskynní malby, starověké monumentální malířství, ale také graffiti.
Giovanni Battista Pellizuoli (kolem 1700, Parma – 19. března 1735, Jaroměřice na Rokytnou) Též Giovanni Batista Pelizioli, italský architekt (?), malíř, kvadraturista a autor jevištních dekorací, původem z Parmy.
Ondřej Röpfel († asi 1724) Též Repfel, Repfel, Andreas. Štafír a malíř, člen malostranského malířského cechu, původem z Bavorska.
Giuseppe Saglione Též Saglioni. Italský malíř, kvadraturista, autor jevištních dekorací.
Giovanni Pietro Scotti (1695, Laino – po roce 1747) Malíř z Laina (Val d’Intelvi, Lombardie), autor figurálních nástěnných maleb.
Antonín Stevens ze Steinfelsu (asi v roce 1608, Praha – kolem roku 1675, Praha) Celým jménem Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu, malíř, autor portrétů a náboženských obrazů, autor nástěnných maleb, inventor grafických listů. Činný v Praze ve druhé třetiny 17. století. Vedle Karla Škréty významný tvůrce raného baroka v Čechách.
Giovanni Battista Zàist (14. června 1700, Cremona – 29. září 1757, Cremona) Též Giambattista Zaist. Lombardský architekt, malíř a umělecký historiograf, původem z Cremony. Autor obrazů a nástěnných maleb.
Matěj Zimprecht (1624, Mnichov – pohřben 4. srpna 1680, Praha) Též Matthias Czimprecht, Czymbrecht, Simbrecht, malíř figuralista, především autor oltářních obrazů. Nejstarší syn Petera Zimprechta a jeho manželky Ursuly.
Cookie | Délka | Popis |
---|---|---|
cookielawinfo-checkbox-analytics | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". |
cookielawinfo-checkbox-functional | 11 months | The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". |
cookielawinfo-checkbox-necessary | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". |
cookielawinfo-checkbox-others | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. |
cookielawinfo-checkbox-performance | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". |
viewed_cookie_policy | 11 months | The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. |