Projekt „QUIRIN-LEXIKON.art“

Materialie k dějinám výtvarného umění 17. a 18. století v českých zemích

„Nach dem westphälischen Friedensschluße erholte sich sehr bald wieder unser Vaterland, und die Künste stegen an, sich, während eines langen Friedens, ihrem ehemaligen Glanze etwas zu nähern.“

Franz Lothar Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Böhmens, in: Joseph Dobrowsky, Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 I/3, Prag 1779, s. 227.

Umění 17. a 18. století představuje velkolepou, fascinující, někdy rozporuplnou, avšak vesměs poutavou součást světového kulturního dědictví. Na území českých zemí v uvedeném období působila ve službách privilegovaných objednavatelů řada domácích i zahraničních umělců, kteří po sobě zanechali bezpočet uměleckých děl. O některých z umělců a o jejich díle toho přes veškeré badatelské úsilí víme stále jen málo. Těm významnějším se naopak dostalo velké odborné pozornosti a poznatky o jejich životě a díle jsou natolik obsáhlé, že se leckdy stávají až nepřehledné.

Koncept

Projekt QUIRIN-LEXIKON.art nese jméno po jednom ze zakladatelů dějepisu umění v českých zemích, pražském malíři a historiografovi Janu Jakubu Quirinu Jahnovi (1739–1802). Web QUIRIN-LEXIKON.art je zaměřen na problematiku výtvarného umění 17. a 18. století s časovými přesahy na území historických českých zemí. V rámci projektu je postupně sestavován heslář a shromažďována a publikována základní biografická data o umělcích, odkazy na související archivní materiály a bibliografické odkazy, základní informace o vybraných uměleckých realizacích. Vedle toho jsou připravována hesla, týkající se dobové umělecké praxe a uměleckých technik.

Data v lexikonu mohou být a také jsou a budou s ohledem na nová zjištění a poznatky průběžně korigována a aktualizována. Jde o jakousi otevřenou pracovní „kartotékou“, do které – na rozdíl od tištěného slovníku – jeho autoři mohou kdykoli zapsat nově zjištěné údaje, či naopak korigovat chyby zjištěné v záznamech. Hlavním cílem projektu QUIRIN-LEXIKON.art je nabídnout snadno dostupné přehledy a podklady pro další bádání a pro hlubší interpretaci uměleckých děl raného novověku.

Website

Nízkonákladový webový projekt QUIRIN-LEXIKON.art je vytvořen na bázi abecedně řazeného blogu v rámci programu WordPress (open source software), s využitím šablony Kadence WP. Uvedené řešení jsme zvolili ve snaze minimalizovat náklady na tvorbu softwaru a zároveň nabídnout funkční nástroj pro flexibilní a pohodlnou editaci textů a obrazových příloh, efektivní redakční spolupráci i tvorbu čtenářsky přívětivého prostředí. Vycházíme tu rovněž vstříc obecné tendenci „digital humanities“, spočívající v upřednostňování webových vyhledávačů před složitými databázovými systémy ze strany uživatelů. Volně přístupné webové stránky můžete navštívit prostřednictvím běžných webových prohlížečů jak na osobním počítači, tak i v mobilním zařízení, tedy ve své pracovně, v knihovně, doma či při terénním výzkumu, a to na adrese: https://quirin-lexikon.art/.

Kontext

Projekt se opírá o starší rukopisné i tiskem vydané lexikografické práce. Jména umělců činných v českých zemích jsou hojněji zastoupena ve svazku Allgemeines Künstler-Lexicon, který vydal v Curychu roku 1763 švýcarský malíř a umělecký historiograf Johann Rudolf Füßli (1709–1793). Poměrně dobrá informovanost o umělcích z českých zemí naznačuje, že vydavatel mohl opírat z informací zaslaných přímo z českého prostředí. Později se tento slovník dočkal opakovaných rozšířených vydání, která připravil jeden z Rudolfových synů, Hans Heinrich Füßli (1745–1832).

Zakladatelem novodobé české umělecké historiografie se stal výše zmíněný pražský umělec Jan Jakub Quirin Jahn (1739–1802), jehož rozsáhlá písemná pozůstalost obsahuje také bohatý rukopisný materiál ke slovníků umělců v Čechách (Archiv Národní galerie v Praze). Za Jahnova života vyšly tiskem mimo jiné jeho medailony českých a moravských umělců, zařazené do Pelzelových Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstlern z let 1773–1782, a jeho zprávy o starých českých a moravských umělcích, publikované v Drážďanech na stránkách Neue Bibliothek der schönen Wissenschaften und der freyen Künste v letech 1776–1777. Franz Lothar Ehemant (1748–1782), profesor obecných a literárních dějin a estetiky na pražské univerzitě, sestavil seznam významných umělců z Čech 17. a 18. století a přispěl jím do sborníku Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779, který redigoval filolog Josef Dobrovský (1753–1829). Moravský historik a archivář Jan Petr Cerroni (1753–1826) po sobě vedle manuskriptu grandiózního lexikonu literátů v českých zemích a dalších spisů zanechal i velmi cenný a obsáhlý materiál k umělecké topografii a ke slovníku umělců na Moravě (Moravský zemský archiv v Brně).

Prvním velkým tiskem vydaným slovníkem umělců v Čechách a zčásti též na Moravě a ve Slezsku je Allgemeines historisches Künstler-Lexikon z roku 1815, sestavený Bohumírem Janem Dlabacžem (1758–1820), knihovníkem premonstrátské kanonie v Praze na Strahově. Od poloviny 19. století pak řada historiků umění shromažďovala archivní doklady o životech umělců působících v českých zemích během 17. a 18. století a své „pomůcky“, „materialie“ a „příspěvky“ publikovala jako podklady pro budoucí moderní slovník. Mezi jinými tu lze připomenout Antonína Rybičku (1812–1899), Antonína Podlahu (1865–1932) či Karla Vladimíra Heraina (1890–1953). Sestavení lexikonu se posléze ujal pražský právník a amatérský znalec umění Prokop Toman (1872–1955), který nejprve v roce 1936 a potom v rozšířené podobě v letech 1947 a 1950 vydal Nový slovník československých výtvarných umělců. Dodatky, na jejichž přípravě se podílel i Tomanův syn, vyšly v roce 1955. Z recentní doby pak máme k dispozici Novou encyklopedii českého výtvarného umění, připravenou kolektivem autorů pod editorským vedením Anděly Horové a vydanou s obsáhlými dodatky v letech 1996 a 2006. Přihlíží se zde také k zahraničním slovníkovým pracím, jimž dominují monumentální projekty Thieme – Becker. Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler s 37 svazky vydanými mezi léty 1907–1950 a stosvazkový Saur. Allgemeines Künstlerlexikon, publikovaný od roku 1983. Zásadním zdrojem poznání umění 17. a 18. století s odkazy na množství dalších zdrojů zůstávají dva svazky druhého dílu akademických Dějin českého výtvarného umění, vydané v roce 1989.

Vedle uvedených zdrojů vychází webový projekt také ze starších i novějších syntéz barokního umění a topografických prací, z domácích i zahraničních uměleckých monografií, knižních a časopiseckých statí. Snaží se přitom reagovat na rozvíjející se výzkum a na otevřenost poznání v oblasti výtvarného umění raného novověku. Práci na žádném projektu, který se věnuje českému a moravskému baroknímu malířství a sochařství, si dnes samozřejmě neumíme představit bez četby nedocenitelných děl Oldřicha J. Blažíčka, Ivo Krska, Jaromíra Neumanna, Pavla Preisse či Miloše Stehlíka.

Instituce

Projekt QUIRIN-LEXIKON.art se rozvíjí od roku 2022 ve spolupráci historiček a historiků umění a archivářek a archivářů z Centra barokní nástěnné malby Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., Archivu Národní galerie v Praze, Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a dalších institucí. Na realizaci projektu se podílejí studentky a studenti dějin umění a restaurování.

Pilotní projekt

Pilotní část projektu je věnována barokní nástěnné malbě. Tento pilotní segment vznikl díky podpoře Grantové agentury ČR, v rámci projektu Barokní nástěnná malba mezi teorií a praxí, reg. č. 21-13208S (Ústav dějin umění AV ČR | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | Fakulta restaurování Univerzity Pardubice).

V rámci projektu jsou dále zveřejňovány výsledky archivního výzkumu, vedeného s podporou Grantové agentury ČR, v rámci projektu „Český Vasari“ Jan Jakub Quirin Jahn (1739⁠–⁠1802) a jeho pojetí dějin výtvarného umění v Čechách, reg. č. 23-05042S (Národní galerie v Praze | Ústav dějin umění AV ČR).

Velká část dokumentace i poznatků o barokním nástěnném malířství byla získána díky dlouholeté mezinárodní spolupráci v rámci skupiny pro výzkum barokních nástěnných maleb The Research Group for Baroque Ceiling Painting in Central Europe (BCPCE).

Autorská a reprodukční práva

Všechna práva jsou vyhrazena Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., Národní galerii v Praze, jmenovaným partnerským institucím, jakož i autorkám a autorům jednotlivých příspěvků a fotografií.