Schöpf, Jan Adam

(pokřtěn 24. prosince 1702, Stadtamhof – 10. ledna 1772, Egenburg)

Něm. Johann Adam Schöpf. Bavorský malíř, činný mezi léty 1724–1742 v Praze. Autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů a návrhů pro grafické listy.

Narodil se ve Stadtamhof (od roku 1924 součást Řezna) v rodině truhláře a sochaře Jakoba Schöpfa (1665–1715). Učil se u malíře Josepha Antona Merze (1681–1750) ve Straubingu.

Od roku 1724 působil v Praze. K 2. červnu 1726 je doložena jeho platba staroměstskému malířskému cechu, který jej v uvedeném roce uznal jako mistra. K 7. červenci 1729 se stal staroměstským měšťanem. Od roku 1732 byl majitelem domu U bílého lva v Celetné ulici, který kolem roku 1736 opravoval a v roce 1739 jej prodal Janu Václavu Kaňkovi.

V Praze se u něho učil malíř Jan Karel Kovář (1708–1749). Z Prahy Schöpf zasahoval pracovně také do Bavorska.

Roku 1742 musel Jan Adam Schöpf na příkaz císařovny Marie Terezie opustit české země kvůli předchozí podpoře císaře Karla VII. Bavorského během války o rakouské dědictví. Poté odešel do Kolína nad Rýnem, kde se stal dvorním malířem arcibiskupa Clementa Augusta I. Bavorského (1700–1761).

V roce 1750 Schöpf přesídlil do Mnichova. Poslední lota svého života strávil v Egenburgu, kde byl farářem jeho syn Ignác.

Schöpfův syn Jan Nepomuk, který se narodil roku 1735 v Praze, se rovněž stal malířem.

Dílo

1725, Zbiroh, zámek, kaple

Oslava jména Panny Marie s anděly, malba na klenbě kaple

kolem 1727–1728, Praha – Staré Město, Liliová ulice, dům U Voříkovských (čp. 219)

Putti s atributy věd a umění, personifikace Čtyř ročních dob, nástropní malby ve dvou pokojích v prvním patře domu

1727–1728, Praha – Bílá Hora, poutní kostel Panny Marie Vítězné

Bitevní scéna, nástropní malba na klenbě kaple sv. Hilaria

1728–1729, Gottszell (Bavorsko), kostel sv. Anny při klášteře cisterciaček

podíl na výzdobě kostela spolu s bratry Asamovými a Andreasem Merzem, bratrem Schöpfova učitele, malby v lodi (z velké části zničené při požáru v roce 1830); Ecclesia a Synagoga, malba na klenbě sakristie

1729, České Budějovice, kaple Smrtelných úzkostí Páně

Bůh Otec a andělé s nástroji umučení Krista, alegorie Blahoslavenství, malby v kupoli a tamburu hřbitovní kaple

kolem 1730, České Budějovice, kostel sv. Mikuláše, kaple Panny Marie

Oslava Božího Jména s anděly, malba na klenbě kaple

1730, České Budějovice, radnice

Šalamounův soud, nástropní malba v soudní síni (návrhová kresba v Jihočeském muzeu, České Budějovice, inv. č. GK 1012)

1730, Svatý Jan pod Skalou, klášter benediktinů

Poustevník Ivan přijímán u tabule knížetem Bořivojem a sv. Ludmilou, malba na klenbě refektáře

1731, Svatý Jan pod Skalou, klášter benediktinů

Kázání sv. Jana Křtitele, malba na stropě opatské jídelny

třicátá léta 18. století (?), Praha – Bílá Hora, ambity kolem kostela Panny Marie Vítězné

mariánské motivy na stěnách a klenbách ambitů

kolem 1737–1738, Praha – Hradčany, Loreta, kostel Narození Páně

Klanění pastýřů a Klanění tří králů, nástropní malby na klenbách nad lodí a varhanní kuchtou

1738, Straubing (Dolní Bavorsko), kostel sv. Jakuba

scény ze života Panny Marie a Ježíše Krista, malby na stěnách v lodi kostela

kolem 1738, Münster, kostel sv. Tiburita

výjevy ze života sv. Tiburtia, Oslava sv. Tiburtia

kolem 1740, Praha – Nové Město, kostel sv. Karla Boromejského (později sv. Cyrila a Mětoděje)

výjevy ze života sv. Karla Boromejského malby na klenbách kostela

1744–1745, Bonn–Poppelsdorf, zámek Clemensruhe

výjevy ze života sv. Isidora, nástropní malby v kapli zámku (zničeno v roce 1945)

kolem 1747, Mallersdorf (Horní Falc), benediktinský kostel sv. Jana Evangelisty

Vidění sv. Jana na Patmu, malba na klenbě chóru

kolem 1750, Brühl, zámek Augustusburg, kaple sv. Ducha

Bůh Otec s anděly, Panna Marie jako Ecclesia, Církev oživená sv. Duchem, malby na stropě a na stěnách kaple

kolem 1750 a 1753, Bonn–Poppelsdorf, Kreuzbergkirche, Svaté schody

Pašijové motivy, malby na stěnách Svatých schodů; malba v knížecí oratoři

1751, Houthem (Limburg), klášter norbertinek, kostel sv. Gerlacha

Nanebevstoupení Krista, Nanebevzetí Panny Marie, Andělé s atributy Ctností, Poslední soud, Abrahamova oběť, Zvěstování Panně Marii, Klanění pastýřů, Klanění tří králů, scény ze života sv. Gerlacha, nástropní a nástěnné malby

kolem 1752, Münster (Vestfálsko), kostel sv. Klimenta

Oslava Nejsvětější Trojice, Panny Marie a svatých, malba v kupoli kostela (kostel zničen v roce 1944, rekonstruován včetně nástropní malby v letech 1961–1974)

kolem 1757, Geiselbullach (Bavorsko), zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého

Oslava sv. Jana Nepomuckého, nástěnná a nástropní malířská výzdoba

1759, Beuern, farní kostel sv. Michaela

Triumf Archanděla Michaela, nástropní malba

Literatura

Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien III, Prag 1815, sl. 61–62; Georg Kaspar Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexicon oder Nachrichten aus dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, Zeichner, Medailleure, Elfenbeinarbeiter, etc. XV, München 1845, s. 477–478; Constant Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich XXXI, Wien 1876, s. 184–185; Hyacinth Holland, Schöpf, Johann Adam von, in: Allgemeine Deutsche Biographie XXXII, Leipzig 1891, s. 349–350; Rudolf Kuchynka, Schöpfova kresba pro malbu v českobudějovické radnici, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 20, 1912, s. 134–139, tab. VI; Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915, s. 32, 39, 43, 115, 134–135, 140; Rudolf Kuchynka, Tři kresby Jana Adama Schöpfa, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 23, 1915, s. 34–35, tab. I–III; Ulrich Thieme – Felix Becker – Hans Vollmer (edd.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart XXX, Leipzig 1936, s. 234–235; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 435; Pavel Preiss, Malířství pozdního baroka a rokoka v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 751–789 (763–764); Christine Riedl, Johann Adam Schöpf (1702–1772). Maler in Bayern, Böhmen und Kurköln. Leben und Werk, Jahresbericht des Historischen Vereins für Straubing und Umgebung 93, 1992, s. 123–372; Michal Šroněk, Schöpf, Jan Adam, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 739; Christine Riedl-Valder, Prager Bürger und bayerischer Patriot – Leben und Werk des Malers Johann Adam Schöpf (1702–1772) in Böhmen und Ostbayern, in: Setkání na hranici. 2. Česko-hornofalcké archivní symposium 1994 | Treffen an der Grenze. 2. Böhmisch-Oberpfalzer Archivsymposium 1994, Ústí nad Labem 1997, s. 163–172; Pavel Preiss, Česká barokní kresba | Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006, s. 132–135; Martin Mádl, Svatý Jan pod Skalou. Klášter s kostelem Narození sv. Jana Křtitele, in: Martin Mádl – Radka Heisslerová – Michaela Šeferisová Loudová – Štěpán Vácha a kol., Benediktini II (Barokní nástěnná malba v českých zemích), Praha 2016, s. 804–837; Daniel Kovář, Přestavba českobudějovické radnice v letech 1727–1730. Lesk a bída barokního stavění, Průzkumy památek 28, 2021, s. 147–170.

Externí zdroje

Hyacinth Holland, Schöpf, Johann Adam, in: Allgemeine Deutsche Biographie; Heiko Laß, Bonn-Poppelsdorf, Lustschloss „Clemensruhe“, in: CbDD

Autor | autorka

Martin Mádl (ÚDU AV ČR)