Schönherr, Matyáš
(1701?, Tyrolsko – 16. ledna 1743, Praha)
Něm. Matthias Schönherr. Tyrolský sochař a řezbář, usazený a činný v Praze.
V Čechách připomínán od roku 1734 jako staroměstský měšťan.
S vdovou po Matyáši Schönherrovi se oženil sochař Ignác František Platzer (1717–1787).
Dílo
1734–1735, Tábor, augustiniánský kostel narození Panny Marie
hlavní oltář
1734–1738, Praha – Staré Město, dominikánský kostel sv. Jiljí
čtyři boční oltáře
do roku 1737, Praha – Hradčany, Loreta, kostel Narození Páně
sochy pro hlavní oltář a při stěnách v lodi kostela
1738, Jince, zámecký park
dvanáct soch
1738–1739, Praha – Staré Město, minoritský kostel sv. Jakuba
sochy pro hlavní oltář
asi 1738–1739, Opařany, kostel sv. Františka Xaverského
sochařská výzdoba
1740, Smečno
sousoší Nejsvětější Trojice (dokončeno 1744 Ignácem Františkem Platzerem)
Literatura
Václav Vančura, Matyáš Schönherr, Umění 38, 1990, s. 49–65; Ivo Kořán, Schönherr, Matyáš, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 738–739.