Sambach, Johann Christian
(1761, Vídeň – 27. března 1797, Vídeň)
Rakouský malíř, sochař a kreslíř, syn a následovník Caspara Franze Sambacha (1715–1795). Předlohy pro grafické listy jsou signovány „Ch. Sambach del.“
Již ve svých jednadvaceti letech absolvoval dvouletý studijní pobyt na malířské akademii v Římě. Jednalo se o stipendijní pobyty iniciované rakouským malířem Antonem Maronem (1733–1808), který při reorganizaci akademie prosazoval systematické vysílání mladých umělců do Itálie. Jeho návrh podpořil hrabě Kaunitz a roku 1772 byli do Říma vysláni první stipendisté, mezi nimi i Johann Christian Sambach.
Sambach se uplatnil především jako kreslíř a autor předloh pro reprodukční grafiku, mimo jiné pro rytce Clemense Kohla (1754–1807) či Johanna Ernsta Mansfelda (1739–1796). Podílel se na vzniku grafických listů, knižních ilustrací, básnických děl a na předlohách pro ikonografické příručky, například Iconologie für Dichter, Künstler und Kunstliebhaber. Spolu se svým bratrem vyučoval na vídeňské akademii.
Na počátku sedmdesátých let 18. století zahájil vlastní malířskou činnost v oblasti závěsné malby. Společně s otcem získával zakázky pro kostely na liechtensteinském panství na severozápadní Moravě a je spoluautorem oltářního obrazu sv. Jana Nepomuckého v Zábřehu. Rozsáhlejších malířských děl se od něj dochovalo jen několik; převážně působil jako ilustrátor.
Pro posouzení jeho stylu jsou zásadní dvě bezpečně atribuovaná díla: obraz Vztyčení kříže z Dubicka a obraz z kostela sv. Václava v Letohradu. Sambachův projev je klasicistní a uměřený, s přehlednými, velkoryse komponovanými figurálními scénami, v nichž se odráží vliv římské malby i charakter výuky na vídeňské akademii. Jeho specializace na kresbu se projevuje v precizních, ucelených konturách, kvůli nim však někdy působí celkový malířský výraz poněkud strnule a postavy místy ne zcela přirozeně. Vliv jeho otce je patrný zejména ve společných kresbách určených pro reprodukční grafiku. Sambachovy kresby jsou dnes zastoupeny zejména ve sbírkách Národní galerie v Praze a v Albertině ve Vídni.
Dílo
1773, Zábřeh na Moravě, kostel sv. Bartoloměje
oltářní obraz sv. Jan Nepomucký jako přímluvce (spolu s otcem Casparem Franzem)
1733, Zábřeh na Moravě, hřbitovní kostel sv. Barbory
oltářní obrazy Sv. Barbora ve slávě, Nanebevzetí Panny Marie, Stigmatizace sv. Františka z Assisi
1780, Dubicko, kostel Povýšení sv. Kříže
hlavní oltářní obraz Vztyčení kříže
1781, Mlýnický Dvůr, kostel Narození Panny Marie
cyklus obrazů Křížové cesty, šest původních obrazů
1785, Letohrad, kostel sv. Václava
hlavní oltářní obraz Sv. Václav jako přímluvce
1786, Jedlí, farní kostel sv. Jana Křtitele
hlavní oltářní obraz sv. Jana Křtitele, dnes ztraceno (údaj ve farní kronice)
Zastoupení v muzeích a galeriích
Národní galerie, Praha; Galéria mesta Bratislavy, Bratislava; Städel Museum, Frankfurt nad Mohanem; Albertina, Vídeň; Harvard Art Museums, Cambridge; Harry Ransom Center, Austin
Literatura
Julius Fleischer, Das kunstgeschichtliche Material der geheimen Kammerzahlamtsbücher in den staatlichen Archiven Wiens von 1705 bis 1790 (Quellenschriften zur barocken Kunst in Österreich und Ungarn, Bd. 1), Wien 1932, s. 196/1109; Hans Vollmer (ed.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler: von der Antike bis zur Gegenwart, Bd. 29, Leipzig 1935, s. 372–373; Walter Wagner, Die Geschichte der Akademie der Bildenden Künste in Wien, Wien 1967, s. 365, 414; Heike Toksdorf, Das Wirken J. W. Bergels, I. J. Mildorfers und K. F. Sambachs in Mähren (diplomová práce), FF MU, Brno 1980; Waltraut Kuba-Hauk, Caspar Franz Sambach 1715–1795 (disertační práce), Universität Wien, Wien 1985; Lubomír Slavíček, In margine činnosti vídeňských malířů v Čechách 18. století, in: Milena Freimanová (ed.), Barokní umění a jeho význam v české kultuře: sborník sympozia…, Praha 1991, s. 96–102; Pavel Preiss, Rakouská kresba 18. století: vybraná díla z českých a moravských sbírek [katalog výstavy], Praha 1996; Petr Arijčuk, Johann Wenzel Bergl. Námět křížové cesty v díle vídeňských malířů 2. poloviny 18. století, (diplomová práce – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Brno 1998; Petr Arijčuk, Neznámá díla Johanna Wenzela Bergla ve východních Čechách, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. F, Řada uměnovědná 49 / F 44, 2000, s. 23–40; Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 2006, s. 667; Petr Arijčuk, Ke zprávám Jana Petra Cerroniho o obrazech Caspara Franze Sambacha v Českém Rudolci a v Matějovci, Bulletin Moravské galerie v Brně 64, 2008, s. 137–142; Gabriela Ondříková, Caspar Franz a Johann Christian Sambach. Příspěvek k jejich umělecké činnosti na Moravě (diplomová práce – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Brno 2011; Adam Sekanina, Ignác Tomášek (1729–1802). Jedelský sochař pozdního baroka na pomezí severní Moravy a východních Čech, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci (ZVMO). Společenské vědy 2017, č. 314, s. 37–60.
Autor | Autorka
Eliška Tejmová