Sambach, Caspar Franz

(6. ledna 1715, Vratislav – 27. února 1795, Vídeň)

Též Kaspar, Kašpar František, obrazy značeny „CS“; rakouský malíř a teoretik umění, autor nástěnných maleb, oltářních a závěsných obrazů.

Narodil se v rodině chudého obuvníka. Údajně se u něj již v raném dětství projevil talent ke kreslení, který jeho otec podporoval a zařídil mu učitele kresby výměnou za své řemeslné výrobky. V šestnácti letech se vyučil u malíře Ignáce Depée (? – † po 1767), který působil ve Vratislavi. V osmnácti letech pracoval se svým učitelem jako jeho pomocník na freskové výzdobě dominikánského kostela v Opavě (1733–1734). Byl vzdělaný i v optice, geometrii a perspektivě, což se později výrazně promítlo do jeho tvorby.

V roce 1740 přijel do Vídně, kde studoval na tamní umělecké akademii u sochaře Georga Raphaela Donnera (1693–1741) a malíře a freskaře Paula Trogera (1698–1762). Jejich vliv na Sambachovu práci byl zásadní – převzal od nich smysl pro plastické modelování hmoty i dramatickou světelnou kompozici. U Donnera se procvičoval v modelování z vosku a rozvíjel svou zručnost, což později uplatnil v grisaillových malbách napodobujících sochařské reliéfy. Paulu Trogerovi pomáhal při výmalbě chóru jezuitského kostela v uherském Győru/Raabu (1744–1745), kde si prohloubil své dovednosti v oblasti freskové techniky.

27. ledna 1743 se oženil v dómu sv. Štěpána ve Vídni s dcerou obuvnického mistra Margaretou Besacher. 24. září 1751 se jim narodil nejstarší syn Johann Christian, který se stal rovněž malířem. Kromě něj měl Caspar Franz ještě tři dcery a jednoho syna.
30. září 1759 se Sambach stal členem vídeňské akademie, roku 1762 profesorem malířství a v roce 1772 byl jmenován ředitelem reformované akademie. Pedagogickým a organizačním činnostem zasvětil většinu svého života. Jeho díla se nacházejí v Rakousku, Maďarsku, na Moravě a ve Slezsku.

Od roku 1782, po prodělané mrtvici, byl Sambach upoután na lůžko, nicméně zůstal aktivní v roli ředitele akademie až do konce života, přičemž mu pomáhal jeho zástupce Heinrich Füger (1751–1818). Zemřel ve Vídni 27. února 1795 na sněť.

Dílo

1733–1734, Opava, dominikánský kostel – jako pomocník Ignáce Depée

fresková výzdoba klenby hlavní lodi

1744–1745, Győr/Raab, jezuitský kostel – jako pomocník Paula Trogera

fresková výzdoba chóru

kolem 1746, Matějovec, farní kostel svatých Oldřicha a Linharta

oltářní obraz sv. Karla Boromejského utěšujícího nemocné morem, dnes v depozitáři Moravské galerie (inv. č. A 2445)

1748–1752, Székesfehérvár, bývalý jezuitský kostel

oltářní obrazy Kristus na kříži, Anděl strážce a Smrt sv. Františka Xaverského

1752–1753, Sloup, poutní kostel Panny Marie Bolestné

fresková výzdoba kostela (kvadratura – Anton Greiner/Grinner/, malby květin – J. Zagelmann, jak uvedl Ondřej Schweigl), oltářní obrazy

1755, Gornji Grad, biskupská rezidence Attemsů

fresková výzdoba zničena v roce 1944, zachovaly se přípravné práce

1759, Vídeň, Alte Universität, poradní sál akademie

grisaillové nástěnné malby oslavující císařský pár Marii Terezii a Františka Štěpána Lotrinského jako podporovatele umění a vídeňské akademie

kolem 1770, Vídeň, palác Harrachů

soubor několika supraport pro hraběte Ferdinanda Bonaventuru II. Harracha

kolem 1771, Bratislavský hrad, korunovační síň

grisaillové nástěnné malby

1773, Zábřeh na Moravě, farní kostel sv. Bartoloměje

oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého (spolu se synem Johannem Christianem)

Zastoupení v muzeích a galeriích

Moravská Galerie, Brno; Národní galerie, Praha; Muzeum Narodowe, Vratislav; Galéria mesta Bratislavy, Bratislava; Österreichische Galerie Belvedere, Vídeň; Graphische Sammlung Albertina, Vídeň; Blanton Museum of Art, The University of Texas, Austin

Prameny

MZA Brno, fond G 12, sign. Cerr. I-34, fol. 227–229, Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren III, 1807.

Literatura

Ignac de Luca, Das gelehrte Oesterreich. Ein Versuch I/2, Wien 1778, s. 342–346; Johann Georg Meusel, Teutsches Künstlerlexikon oder Verzeichniss der jetztlebenden teutschen Künstler, Lemgo 1778, s. 191–192; Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien III, Praha 1815, s. 15–18; Constant von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich XXVIII, Wien 1874, s. 172–175; Hans Vollmer (ed.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler: von der Antike bis zur Gegenwart, Bd. 29, Leipzig 1935, s. 372; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II (L–Ž), 3. rozš. vyd., Praha 1950, s. 396; Waltraud Blauensteiner, Die Fragmente eines Deckenfreskos von Maulpertsch in der Akademie der Wissenschaften, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege XIV, 1960, s. 94–97; Walter Wagner, Die Geschichte der Akademie der Bildenden Künste in Wien, Wien 1967, s. 22, 47, 62, 354, 362, 365, 414, 422; Cecílie Hálová-Jahodová, Andreas Schweigl, Bildende Künste in Mähren, Umění XX, 1972, č. 2, s. 168–187; Marie Lomničová, Rukopis o umění Jana Petra Cerroniho, Umění XXVI, 1978, č. 1, s. 60–78; Heike Toksdorf, Das Wirken J. W. Bergels, I. J. Mildorfers und K. F. Sambachs in Mähren (diplomová práce), FF MU, Brno 1980; Waltraut Kuba-Hauk, Caspar Franz Sambach 1715–1795 (disertační práce), Universität Wien, Wien 1985; Ivo Krsek, Malířství pozdního baroka na Moravě, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 790–817; Michael Krapf, Georg Raphael Donner 1693–1741. Unteres Belvedere, 2. Juni bis 30. September 1993 (173. Wechselausstellung der Österreichischen Galerie anläßlich des 300. Geburtstages von Georg Raphael Donner), Wien 1993, s. 27, 610; Petr Arijčuk, Johann Wenzel Bergl. Námět křížové cesty v díle vídeňských malířů 2. poloviny 18. století (diplomová práce), FF MU, Brno 1998; Luigi A. Ronzoni, in: Hellmut Lorenz (ed.), Geschichte der Kunst in Österreich 4, Barock, München – London – New York 1999, s. 459–460, Nr. 194; Luigi A. Ronzoni, Die Ausstattung der Harrachschen Palais und die Wiener Akademie im 18. Jahrhunderts, in: Palais Harrach. Geschichte, Revitalisierung und Restaurierung des Hauses an der Freyung in Wien, Wien 1999, s. 57–58; Anica Cevc, Freske Casparja Franza Sambacha v Gornjem Gradu, Acta Historiae Slovenica 6, 2001, s. 123–140; Lubomír Slavíček, „Die Nachrichten müssen dasselbst kurz zusammen gefasset werden…“: Johann Quirin Jahn und seine Nachricht über die Wiener Künstler des 17. und 18. Jahrhunderts in den „Frankfurter gelehrten Anzeigen“ (1775), Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. F, Řada uměnovědná 54, 2005, č. F 49, s. 93–136; Monika Dachs, Franz Anton Maulbertsch und seine Mitarbeiter. Arbeitsteilung und Werkstattstruktur im Bereich der Wandmalerei, Bulletin Moravské galerie v Brně 61, 2005, s. 205–212; Anna Lavrič – Jasna Horvat, Poskus identifikacije in atribucije škofovskega portreta …, Acta Historiae Artis Slovenica 10, 2005, s. 177–188; János Jernyei-Kiss, Ikonográfia és liturgikus tér. Caspar Franz Sambach freskói és oltárképei a székesfehérvári jezsuita templomban, in: Szilágyi Csaba (Bearb.), A magyar jezsuiták küldetése a kezdetektől napjainkig, Piliscsaba 2006, s. 375–390; Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 2006, s. 666; Petr Arijčuk, Franz Anton Maulbertsch oder Caspar Franz Sambach? Bemerkungen zur Urheberschaft der Vorlage zu Jakob Matthias Schmutzers Grafikblatt Der Hl. Johannes von Nepomuk als Fürsprecher der Sterbenden und Verfolgten, in: Eduard Hindelang – Lubomír Slavíček (edd.), Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa. Festschrift zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen, Langenargen am Bodensee, Brno 2007; Adéla Tažká, Malířská výzdoba kostela Bolestné Panny Marie ve Sloupu (bakalářská práce – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Brno 2008; Andreas Gamerith, Paul Troger und Wien (diplomová práce), Universität Wien, Wien 2008; Petr Arijčuk, Ke zprávám Jana Petra Cerroniho o obrazech Caspara Franze Sambacha v Českém Rudolci a v Matějovci, Bulletin Moravské galerie v Brně 64, 2008, s. 137–142; Gabriela Ondříková, Caspar Franz a Johann Christian Sambach. Příspěvek k jejich umělecké činnosti na Moravě (diplomová práce – Filozofická fakutla Masarykovy univerzity), Brno 2011; Gertrud Riedl, Das gemalte Relief. Trompe-l’Œils von Caspar Franz Sambach (diplomová práce – Universität Wien), Wien 2013; Nóra Tóth, Die ehemalige Jesuitenkirche zum Heiligen Johannes von Nepomuk in Székesfehérvár und ihre Freskenausstattung (diplomová práce – Universität Wien), Wien 2013; Lubomír Slavíček, „… vorzüglich aber die Blätter nach La Fage“. Glosa k předlohám kreseb Paula Trogera a Franze Caspara Sambacha, Ars linearis 5, 2015, s. 80–87, 158–162; Mirjana Repanić-Braun, Representation of the Habsburgs in Croatian Historical Lands. Public Spaces and Religious Art as Political Tools, in: Werner Telesko (ed.), Die Repräsentation der Habsburg-Lothringischen Dynastie in Musik, visuellen Medien und Architektur. 1618–1918, Wien – Köln – Weimar 2017, s. 327–345 (339–340); Gregor Lechner, Sambach, Caspar Franz (Kašpar František), in: Andreas Beyer – Bénédicte Savoy – Wolf Tegethoff (edd.), Allgemeines Künstlerlexikon: die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker 100 (Rovere–Samonà), Berlin: De Gruyter, 2018, s. 522–523; Tomáš Valeš, Maulbertsch und seine ersten Werke für die Wiener Akademie, in: Stella Rollig – Gregor Lechner (edd.), Franz Anton Maulbertsch. 300 Jahre exzentrischer Barock, Wien 2024, s. 41–49.

Externí zdroje

Petr Voit, Kaspar Franz Sambach, in: Encyklopedie knihy, Praha 2006.

Autor | Autorka

Eliška Tejmová