Pigmenty
Lat. pigmentum. Práškový umělecký materiál, který je nositelem barevnosti při přípravě barvy. Barevnost látek je přitom určena schopností absorpce a odrazem záření ve viditelné částí světelného spektra. K důležitým vlastnostem pigmentů patří jejich krycí mohutnost (kryvost). Pigmenty jsou barevné sloučeniny různého chemického složení a různých fyzikálních vlastností. Na rozdíl od barviv jsou pigmenty nerozpustné ve vodě, v oleji a dalších pojidlech (proto se musí s médii třít).
V historické malbě se obvykle jednalo o přírodní anorganické materiály (hlinky a minerály), fyzikálně (drcením, mletím) upravené do jemné práškové formy. Menší část pigmentů se již ve starších dobách vyráběla chemickou cestou. Sortiment chemicky připravovaných pigmentů se postupně rozšiřoval od 18. století. V současnosti se většina pigmentů připravuje synteticky, s užitím surovin na organické bázi.
Pigmenty se tradičně připravovaly drcením nebo mletím, plavením, sušením, přesíváním a jemným mletím. Práškové pigmenty se pak mísily třením na hladké kamenné (v nové době skleněné) desce s vodovými a olejovými pojidly, se kterými vytvářejí suspenzi nebo emulzi. Uměleckým potřebám vyhovují stálé pigmenty, které nemění odstín, neblednou ani nečernají, mají vhodnou strukturu a krycí mohutnost. Důležitá je jich schopnost absorbovat pojivé látky.
Zatímco v temperové malbě i olejomalbě je možné užívat širokou škálu pigmentů, pro freskovou malbu je vhodný jen užší výběr především anorganických (hlinkových, minerálních, případně syntetických) pigmentů, které odolávají chemicky agresivnímu prostředí čerstvé vápenné malty, na kterou se nanášejí.
Literatura
Arthur Pillans Laurie, Facts about Processes, Pigments and Vehicles. A Manual for Art Students, Lonodn 1895; Rutherford J. Gettens – George L. Stout, Painting Materials. A Short Encyclopaedia, New York 1942, s. 89–184; Harold J. Plenderleith, The History of Artists’ Pigments, Science in Progress 38/150, 1950, s. 246–256; Bohuslav Slánský, Technika malby I, Malířský a konservační materiál, Praha 1953, s. 15–57; Hermann Kühn, Farbe, Farbmittel: Pigmente und Bindemittel in der Malerei, in: Reallexikon zur Deutschen Kunstgeschichte VII, München 1974, s. 1–54; Bohuslav Slánský, Technika v malířské tvorbě (malířský a restaurátorský materiál), Praha 1976; Aleš Štolovský, Technika barev, Praha 1981; Robert Feller (ed.), Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics I, Washington 1986; Ashok Roy (ed.), Artists’ Pigments. A Handbook of their History and Characteristics II, Washington – London 1997; Elisabeth West Fitzhugh (ed.), Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics III, Washington 1998; Eva Šimůnková – Tatjana Bayerová, Pigmenty, Praha 1999; Rosamond D. Harley, Artists’ Pigments c. 1600–1835. A Study in English Documentary Sources, London 2001; Roman Kubička – Jiří Zelinger, Výkladový slovník. Malířství – grafika – restaurátorství, Praha 2004, s. 207; Barbara H. Berrie, Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics IV, Washington 2007; Nicholas Eastaugh – Valentine Walsh – Tracey Chaplin – Ruth Siddall, Pigment Compendium. A Dictionary and Optical Microscopy of Historical Pigments, New York 2008; Gerald W. R. Ward (ed.), The Grove Encyclopedia of Materials and Techniques in Art, Oxford 2008, s. 501–514; Jo Kirby – Susie Nash – Joanna Cannon (edd.), Trade in Artists’ Materials. Markets and Commerce in Europe to 1700, London 2010; Tawrin Baker – Sven Dupré – Sachiko Kusukawa – Karin Leonhard (edd.), Early Modern Color Worlds, Leiden – Boston 2015, s. 20–46.
Externí odkazy
Hermann Kühn, Farbe, Farbmittel: Pigmente und Bindemittel in der Malerei, in: RDK Labor; Colors of art. Pigments through the Ages; Sarah Lowengard, The Creation of Color in Eighteenth-Century Europe; ColourLex. Science and Art; Sarah Gottesman, A Brief History of Color in Art, in: Artsy.net
Autor | autorka
Martin Mádl (ÚDU AV ČR) – Jan Vojtěchovský (FR UPCE)