Pešina, František Ondřej

(1723, Nepomuk – 13. června 1790, Praha)

Něm. Franz Andreas Pessina (Beschina, Peschina), malíř květinových zátiší a dekorativních nástěnných maleb.

Podle Jahna, který uvádí i místo a rok narození, byl František Ondřej Pešina příbuzným literáta Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629–1680) a tedy i freskaře Jana Ignáce Pešiny z Čechorodu (1676–1746). Jahn dále uvádí, že se učil u malíře Jana Václava Spitzera (1711–1773), případně Jana Ezechiela Vodňanského (1673–1758). Poté cestoval do Bavorska, Falce a na Moravu. Posléze se usadil v Praze na Novém Městě a stal se členem novoměstského malířského cechu, kterému v letech 1757–1781 odváděl příspěvky. Dožil ve staroměstském špitále milosrdných bratří (Bergner 1910).

Jak rovněž uvádí umělcův současník Jahn, František Ondřej Pešina vynikal jako malíř květin, vedle toho prý velmi dobře maloval i dekorativní nástěnné malby s motivy krajin (grotesky) ve freskové technice („unser beste Blumenmaler, wie er auch in frischen Kalk Landschaft als Krotesken sehr gut mahlt“). Pešinu zmiňuje také guberniální komerční rada Josef Bernard Scotti ve své zprávě z 24. listopadu 1787. Uvádí, že Pešina vyniká v malbě velmi jemných, přírodu vystihujících květin, a je tak umělecky dokonalý, že obstojí mezi předními klasiky tohoto malířství a může být obdivován. On a jeho současníci jsou prý však velmi špatně opatřeni, co se domácnosti a výživy týče, a proto nejsou ani tak obdivováni jakožto umělci, ale spíše litováni jako ti nejpotřebnější lidé (Zuman 1946, s. 82).

Žádná z prací Františka Ondřeje Pešiny však dosud nebyla spolehlivě identifikována. Ve starší literatuře někdy zaměňován se zmíněným Janem Ignácem Pešinou z Čechorodu (Kuchynka 1912).

Prameny

Archiv Národní galerie v Praze, osobní fond J. J. Q. Jahn, sign. AA 1222/8, inv č. 199, 249, 251.

Literatura

Johann Georg Meusel, Teutsches Künstlerlexikon oder Verzeichnis der jetztlebenden teutschen Künstler, Lemgo 1778, s. 103; Johann Rudolf Füssli, Allgemeines Künstlerlexikon oder Kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgießer, Stahlschneide…, Zürich 1779, s. 757; Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien II, Prag 1815, sl. 446–447; Paul Bergner, Nachrichten über Künstler aus den Krankenprotokollen des Konvents der Barmherzigen Brüder in Prag, Kunstgeschichtliches Jahrbuch der k. k. Zentral-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale 4 (Beiblatt), 1910, sl. 93–128 (126); Rudolf Kuchynka, Příspěvky pro slovník českých umělců (Dokončení), Časopis Společnosti přátel starožitností českých 20, 1912, s. 139–141 (139, zde Františku Ondřeji Pešinovi připsána malba v Sedlci u Prahy, jejímž autorem je zřejmě Jan Ignác Pešina z Čechorodu); František Zuman, Stav malířství, mědirytectví a tiskařství v Čechách r. 1787, Časopis Společnosti přátel starožitností 49–50 (1941–1942), 1946, s. 77–91 (82–83, pozn. 19); Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 261; Radka Heisslerová, Malíři Nového Města pražského v období baroka. Edice písemných materiálů novoměstského malířského cechu, Praha 2022, s. 124–130, 132–136, 139, 143, 145, 150, 152, 154, 156, 158, 160, 215.

Autor | autorka

Radka Heisslerová (NGP) – Martin Mádl (ÚDU AV ČR)