Neunhertz, Jiří Vilém

(pokřtěn 11. května 1689, Vratislav – 24. května 1749, Praha)

Něm. Georg Wilhelm Joseph Neunhertz (Neunherz), slezský malíř, autor nástěnných maleb, oltářních obrazů a portrétů.

Otcem Jiřího Viléma Neunhertze byl Willmannův zeť a žák vratislavský portrétista Christian Neunhertz (†1689), matkou Marie Magdalena, Willmannova dcera. Jiří Vilém byl tedy vnukem malíře Michaela Leopolda Willmanna (1630–1706) a synovcem malíře Jana Kryštofa Lišky (1650–1712). Otec zemřel záhy po synově narození. Jiří Vilém se učil u Willmanna a Lišky. Liška svému synovci odkázal své náčiní, skici a uměleckou sbírku.

V roce 1724 poprvé doložen v Praze. Ve druhé polovině dvacátých let 18. století pracoval na výzdobě kostela při cisterciáckém klášteře Neuzelle. V letech 1728–1738 činný ve Slezsku, přičemž zasahoval také do Čech. V roce 1737 opět činný v Praze, kde se staroměstským měšťanem a členem staroměstského malířského cechu.

Dílo

1725–1730, Neuzelle, klášter cisterciáků, klášterní kostel

christologické motivy, nástropní malby na klenbách kostela

1727, Rychnov nad Kněžnou, jízdárna

nástropní malba (zaniklá)

1733–1735, Křešov, klášter cisterciáků, kostel Nanebevzetí Panny Marie

mariologické motivy na klenbách kostela

1736, Zaháň, klášter augustiniánů kanovníků, knihovna

fresky na klenbě knihovního sálu

1743, Praha – Strahov, klášter premonstrátů, kostel Nanebevzetí Panny Marie

cyklus s mariologickými motivy na klenbě kostela, cyklus výjevů ze života sv. Norberta na stěnách kostela

1744, Koloděje nad Lužnicí, zámek, kaple

Panna Marie s nejsvětější Trojicí na klenbě zámecké kaple

1746, Praha – Břevnov, klášter benediktinů, sakristie kostela sv. Markéty

Zvěstování Zachariášovi, malba na klenbě sakristie

Literatura

[Johann Quirin Jahn], Fortsetzung der Nachrichten von böhmischen Künstlern, meistens Ausländern, Neue Bibliothek der schönen Wissenschaften und freyen Künste 20/I, Leipzig 1776, s. 140–153 (144); [Franz Lothar Ehemant], Etwas zur Kunstgeschichte Böhmens, in: Joseph Dobrowsky (ed.), Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 I/3, Prag 1779, s. 203–235 (229); Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien II, Prag 1815, sl. 377; Georg Kaspar Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexicon oder Nachrichten aus dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, Zeichner, Medailleure, Elfenbeinarbeiter, etc. IX, München 1840, s. 205; Edward Rastawiecki, Słownik malarzów polskich tudzież obcych w Polsce osiadłych lub czasowo w niej przebywających II, Warsczawa 1851, s. 62; Augustinus Milewski, Erklärung sämmtlicher Fresko-Malereien am Deckengewölbe der ehemaligen Stifts- jetzigen Pfarrkirche zu Grüssau, nebst einem kurzen aber nothwendigen Anhange, Landshut 1856; Bernhard Patzak, Archivalische Beiträge zu einer Geschichte der deutschen Barockmalerei II, Monatshefte für Kunstwissenschaft 9, 1916, s. 334–340 (339–340);  Ulrich Thieme – Felix Becker – Hans Vollmer (edd.), Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart XXV, Leipzig 1931, s. 419; Miroslav Korecký, Neunhertzova fresková malba v Kolodějích nad Lužnicí, Zprávy památkové péče 6, 1942, s. 111–112; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 201; Hans Tintelnot, Barocke Freskomaler in Schlesien, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 16, 1954, s. 173–199; Stanisław Szymański, W. Neunherz, jego zapomniane prace i nieznane o nim wiadomosći, Biuletyn historii sztuki 22, 1960 s. 291–295; Anna Dobrzycka, Jerzy Wilhelm Neunhertz, malarz śląski, Poznań 1958; Pavel Preiss, Nové příspěvky k dílu Jiřího Viléma Neunherze, Umění 10, 1962, s. 90–93; Jaromír Neumann, Jan Kryštof Liška II, Umění 15, 1967, s. 260–311 (300, 305–307); Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1969, s. 59, 113; Jaromír Neumann, Das böhmische Barock, Prag 1970. s. 75, 142; Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1974, 86, 185; Ivan Šperling, J. V. Neunhertz a jeho fresková výzdoba na Strahově, Umění 30, 1982, s. 172–180; Pavel Preiss, Malířství pozdního baroka a rokoka v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 751–789 (752–754); Milada Vilímková – Pavel Preiss, Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989, s. 169, 260; Václav Paukrt, Příspěvek k dílu Jiřího Viléma Neunhertze. Fresky v jízdárně státního zámku v Rychnově nad Kněžnou, Umění 38, 1990, s. 347–353; Pavel Preiss, The Drawings and Etchings of Georg W. J. Neunhertz, Bulletin Národní galerie v Praze 2, 1992, s. 62–80; Michal Šroněk, Neunhertz, Jiří Vilém, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 566; Pavel Preiss, Zwei Marginalien zur grüssauer Ikonographie, in: Henryk Dziurla (ed.), Krzeszów. Uświęcony łaska, Wrocław 1997, s. 216–235; Andrzej Kozieł, Rysunki Michaela Willmanna (1630–1706), Wrocław 2000, s. 11, 14, 21, 43, 47, 50, 112, 116, 128, 130–131, 187–188, 194–202, 204–207, 223, 226, 259, 274–275, 294–295, 359, 389–424, 494–495; Andrzej Kozieł, Michael Willmann und sein Kreis. Johann Christoph Liška, Georg Wilhelm Neunhertz und Johann Jakob Eybelwieser. Zeichnungen, Salzburg 2001; Andrzej Kozieł, Mezi reklamou a komemorací. Signatury slezských malířů v období baroka, Opuscula Historiae Artium 59, 2010, s. 42–51 (48–51); Katarzyna Wieczorek, Die Fresken von Georg Wilhelm Joseph Neunhertz in Neuzelle, Neuzeller Studien 2, 2011, s. 5–57; Andrzej Kozieł, Michael Willmann i jego malarska pracownia, Wrocław 2013; Petr Arijčuk, Korekce a doplnění. K tvorbě Jana Karla Kováře, Felixe Antona Schefflera a Jiřího Viléma Neunhertze pro benediktiny na Broumovsku, Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu – Územního odborného pracoviště v Josefově 4, 2014, s. 68–83; Andrzej Kozieł (ed.), Malarstwo barokowe na Śląsku, Wrocław 2017.