Hiebel, Jan

(1679?, Kempten – 17. června 1755, Praha)

Něm. Johann Hiebel. Malíř, autor figurálních nástěnných maleb a kvadratur, autor návrhů na grafické listy, usazený v Praze.

Pocházel ze švábského Kemptenu (Allgäu), kde se narodil zřejmě roku 1679 (Fronek 2013, s. 23). Podle Jahna a Dlabacže se učil nejprve u Johanna Sichelbeina (1648–1719) ve Wangenu. Potom odešel do Mnichova, kde vstoupil do učení ke kurfiřtskému dvornímu malíři Johannu Kasparu Singovi (1651–1729). V roce 1706 pobýval ve Vídni, kde se školil u významného jezuitského architekta a malíře Andrey Pozza (1642–1709), na jehož dílo navázal.

V roce 1707 se Hiebel usadil na Starém Městě v Praze. Dne 5. října 1710 se stal členem staroměstského malířského cechu. Od roku 1730 byl starším cechu.

Podle zápisu ve farní matrice kostela Panny Marie před Týnem Hiebel zemřel roku 1755 ve věku 76 let (Fronek 2013, s. 23).

Dílo

1709–1711, Zákupy, zámek vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské

malířská výzdoba pokojů v severním křídle (malby z velké části zanikly při úpravách zámku v polovině 19. století)

1714–1715, Praha – Staré Město, Klementinum, jezuitský kostel sv. Klimenta

cyklus výjevů ze života sv. Klimenta na klenbách kostela, malovaný iluzivní oltář na stěně závěru kostela

1716–1717, Klatovy, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce

malovaní iluzivní architektura presbytáře s hlavním oltářem Neposkvrněného po Panny Marie na čelní (západní) stěně závěru kostela; Oslava Nejsvětější Trojice, malba na klenbě závěru; Sv. Ignác z Loyoly vymýtá ďábly, malba na klenbě severní části transeptu; Sv. František Xaverský káže pohanům, malba na klenbě jižní části transeptu; iluzivní kupole, malba na klenbě křížení; emblém, malby v kartuších na stěnách transeptu

1717, Praha – Nové Město, jezuitský kostel sv. Ignáce

Oslava sv. Františka Borgii, nástropní malba v kapli sv. Františka Borgii

1718–1719, Praha – Hradčany, kaple sv. Jana Nepomuckého při kostele sv. Jiří

Oslava sv. Jana Nepomuckého s českými svatými patrony, kupole kaple

1719–1720, Doksany, Královská panenská kanonie premonstrátek, klášterní kaple Zasnoubení Panny Marie

malba v kupoli a iluzivní oltář (?), nedochováno

1720–1721, Doksany, Královská panenská kanonie premonstrátek, klášterní kostel Narození Panny Marie

malby s mariologickými motivy na klenbách a stěnách, v kupoli nad křížením a v transeptu kostela

1722, Rastatt, rezidence markrabat Bádenských, dvorní farní kostel sv. Kříže

Nalezení sv. Kříže, malba na klenbě kostela

1723, Praha – Staré Město, Klementinum, oratoř Latinské větší kongregace Zvěstování Panně Marii (Zrcadlová kaple)

Invokace chvalozpěvu Ave Maria, malby na klenbě oratoře

1724, Praha – Staré Město, Klementinum, velký knihovní sál

malby na klenbách sálu

1726, Svídnice, katedrální (dříve jezuitský) chrám sv. Stanislava a sv. Václava

malby na klenbě kaple Panny Marie Svídnické

1729, Doksany, Královská panenská kanonie premonstrátek, klášterní kostel Narození Panny Marie

výzdoba kaple sv. Iucundy

1732, Doksany, Královská panenská kanonie premonstrátek, klášterní kostel Narození Panny Marie

výzdoba kaple sv. Iucunda; Sv. Norbert adoruje Nejsvětější svátost oltářní, malba na klenbě sakristie (signováno: „Hiebel, pin: / Ao: 1732.“).

Literatura

[Johann Quirin Jahn], Fortsetzung der Nachrichten von böhmischen Künstlern, meistens Ausländern, Neue Bibliothek der schönen Wissenschaften und freyen Künste 20/I, Leipzig 1776, s. 140–153 (141); [Franz Lothar Ehemant], Etwas zur Kunstgeschichte Böhmens, in: Joseph Dobrowsky (ed.), Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 I/3, Prag 1779, s. 203–235 (229); Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 624–625; Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: Památky archaeologické 26, 1914, s. 119–127 (122); Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 330–331; Pavel Preiss, Baroková ilusivní malba architektur a Čechy, in: Dobroslav Líbal – Milada Vilímková (edd.), Umění věků. Sborník k sedmdesátým narozeninám profesora Dr. Josefa Cibulky, Praha 1956, s. 172–178; Pavel Preiss, Freska Jana Hiebla v knihovním sále Klementina, in: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám, Praha 1979, s. 285–306; Ivan Šperling, Jan Hiebel a Andrea Pozzo, in: Itálie, Čechy a střední Evropa (referáty z konference pořádané ve dnech 6.–8. 12. 1983), Praha 1986, s. 294–305; Pavel Preiss, Malířství vrcholného baroka v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 540–611 (549–551); Herbert Karner, Zur Rezeption des Scheinarchitektonischen Werkes von Andrea Pozzo in den Habsburgischen Ländern nördlich der Alpen im 18. Jahrhundert (Diessertation – Universität Wien), Wien 1995; Alena Vlasáková, Ikonografický program kostela Zvěstování Panny Marie, zv. Zrcadlová kaple v pražském Klementinu. Význam a funkce zrcadla v sakrálním interiéru 18. století, Umění 42, 1994, s. 120–140; Michal Šroněk, Hiebel, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 258; Herbert Karner, Andrea Pozzo und die illusionistische Altararchitektur in Österreich und Böhmen, in: Alberta Battisti (ed.), Andrea Pozzo, Milano – Trento 1996, s. 183–187; Petr Macek – Pavel Zahradník, Zámecký areál v Zákupech, Průzkumy památek 3/II, 1996, s. 3–34; Petra Nevímová, Johann Hiebels Deckenfresko in der Prager Spiegelkapelle, in: Markus Hörsch – Elisabeth Oy-Mara (edd.), Kunst – Politik – Religion. Studien zur Kunst in Süddeutschland, Österreich, Tschechien und der Slowakei. Festschrift für Franz Matsche zum 60. Geburtstag, Petersberg 2000, s. 169–175; Petra Nevímová, Mariánský cyklus fresek v Doksanech, Dějiny a současnost 23/IV, 2001, s. 18–24; Petra Nevímová, Virga notat virginem et flos deum hominem. Freskový cyklus J. Hiebela v Doksanech, in: Petr Hrubý – Michaela Hrubá (edd.), Barokní umění v severozápadních Čechách (Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 24.–25. května 2001), Ústí nad Labem 2003, s. 197–232; Jiří Fronek, Johann Hiebel, malíř fresek (disertační práce – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy), Praha 2007; Miroslav Herold, Klatovský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly. Příběh jedné stavby Tovaryšstva Ježíšova (1656–1773), in: Karel Mráz – Václav Chroust (edd.), Barokní jezuitské Klatovy (Sborník textů ze sympozia v Klatovech 27.–29. dubna 2007), Klatovy 2007, s. 111–160; Petra Oulíková, Klementinum, in: Martin Mádl – Michaela Šeferisová Loudová – Zora Wörgötter (edd.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa (Proceedings of the International Conference, Brno – Prague 27th of September – 1st of October, 2005), Praha 2007; Jiří Fronek, Johann Hiebel, malíř fresek (disertační práce – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy), Praha 2007; Jiří Fronek, Johann Hiebel (1679–1755). Malíř fresek středoevropského baroka, Praha 2013; Jana Sodomková, Sasko-lauenburská držba na panství Zákupy a z ní vycházející stavební a objednavatelské aktivity v 17. a 18. století (bakalářská práce – Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně), Ústí nad Labem 2019.