Hickel, Antonín
(31. března 1745, Česká Lípa – 30. října 1798, Hamburk)
Něm. Anton Hickel, též Hikel. Malíř, autor historií, renomovaný portrétista, činný v různých evropských zemích. Bratr malíře Josefa Hickela (1736–1804).
Pocházel z České Lípy. Učil se u svého otce, potom a na umělecké Akademii ve Vídni. V roce 1779 podnikl cestu po Evropě. Poté delší dobu pobýval v Mnichově. Cestoval po jižním Německu a Švýcarsku, pobýval v Mannheimu a Mohuči. Stal se dvorním malířem císaře Josefa II. Dále pobýval v Paříži, Londýně a Hamburku, kde nakonec zemřel.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se Antonín Hickel podílel na tvorbě kresebných předloh pro portrétní cykly Effigies virorum eruditorum atque artificium Bohemiae et Moraviae Mikuláše Adaukta Voigta (Praha, 1773–1774), Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler Františka Martina Pelcla (Praha 1773–1782) a Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha po 1782). Jeho portréty (signované „Antonius Hikel del.“) reprodukoval pražský rytec Jan Jiří Balzer (1743–1799).
Literatura
Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 620; Constantin Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich IX, Wien 1863, s. 2–3; Pavel Bergner, Katalog der Gemälde-Galerie im Künstlerhause Rudolfinum zu Prag 1912, Praha 1912, s. 106, č. kat. 334; Julius Leisching, Maria Theresien-Ausstellung, Mitteilungen des Erherzog-Rainer-Museums für Kunst und Gewerbe. Zeitschrift des Verbandes österr. Kunstgewerbemuseen 36, 1918, s. 1–13 (8–9); Josef Neuwirth, Zur Geschichte der Kammermaler Joseph und Anton Hickel aus Böhmische Leipa, Česká Lípa 1927; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 330; Liselotte Popelka, Hickel, Anton, in: Neue Deutsche Biographie IX, Berlin 1972, s. 105.