Halbax, Michal Václav

(asi 1661, Ebenfurth – 1. srpna 1711, Sankt Florian)

Něm. Michael Wenzel Halbax, též Halwax, Halwachs, Halpax, Halbwoks, Holbwox, Galbachs, Albax, Halba. Dolnorakouský malíř, autor nástěnných maleb, závěsných a oltářních obrazů, usazený, usazený v Praze, později v Linci a v Sankt Florian.

Pocházel z dolnorakouského Ebenfurthu. Kolem roku 1680 studoval u Johanna Karla Lotha (1632–1698) v Benátkách. Zde se zřejmě seznámil s jeho žáky Peterem Strudelem (kolem 1660–1714) a Johannem Michaelem Rottmayrem (1656–1730).

Nejpozději roku 1686 se usadil v Praze. Dne 3. listopadu 1686 se oženil ve staroměstském kostele Panny Marie na Louži s Kateřinou Angelovou (při této příležitosti se uvádí Ebenfurth jako Halbaxovo rodiště). Dne 19. února 1688 v kostele P. Marie před Týnem pokřtěn syn Arnošt. 28. 4. 1689 tamtéž syn Adam. V roce 1692 byl Halbax uvězněn pro nedodržení manželského slibu, údajně daného panně Alžbětě Všetečkové. Na svobodu propuštěn 5. května uvedeného roku, kdy se za něho zaručili malíř Karel Antonín Kulík a pekař Jiří (Georg) Grünwald. Dne 9. srpna 1692 se Halbax v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně oženil znovu, a sice s Barborou Františkou Oudražskou z Kestřan. Dne 15. března 1693 tamtéž pokřtěn jejich syn Josef Řehoř (Joseph Gregor, studoval v Praze, 1716 vstoupil do kláštera v Sankt Florian, kde působil jako knihovník, básník a hudebník), kmotrem dvorní malíř Kristián Schröder. Dne 16. října 1693 se Halbax stal členem malostranského malířského bratrstva.

V roce 1694 malíř přesídlil do Lince. Dne 2. října 1695 pokřtěn v městském farním kostele v Linci syn Johannes Mathäus, kmotrem se stal probošt Mathäus Weissenberg z kláštera Sankt Florian. Od roku 1694 pracoval pro klášter augustiniánů kanovníků v Sankt Florian. Dne 7. února 1698 pokřtěna v městském farním kostele v Linci dcera Juliana Helena.

V letech 1700–1708 Halbax opět žil v Praze a pracoval v Čechách a na Moravě. Dne 24. února 1701 pokřtěna ve staroměstském kostele sv. Havla jeho dcera Anna Marie Barbora (Anna Maria Barbara). Dne 6. března 1701 byl přijat do staroměstského malířského bratrstva (záznam o zaplacení 10 zl. za předložení mistrovského kusu).

Dne 16. července 1703 ve staroměstském kostele sv. Jakuba v Praze – Starém Městě pokřtěn Halbaxův syn Michal Petr (Michael Petrus), kmotrem malíř Petr Brandl. Dne 22. prosince 1703 se Halbaxova manželka Barbora Františka (Barbara Francisca) kmotrou při křtu dcery malíře Jana Michala (Johanna Michaela) Brettschneidera. Dne 9. července 1706 ve staroměstském kostele sv. Havla Barbora Františka kmotrou při křtu dcery malíře Antona Feistenbergera. Dne 29. listopadu 1706 Halbax a Sabina Barbora, manželka malíře Jana Jiřího Heintsche, kmotry při křtu dcery malíře Václava (Wenzela) Rulleho.

Dne 27. ledna 1707 ve staroměstském kostele sv. Havla byl Halbax svědkem při svatbě malíře Antonína Josefa Mikuleckého a Kristýny Kiliány, vdovy po malíři Šimonu Rybkovi. Dne 2. května 1707 se ve staroměstském kostele Panny Marie na Louži stal kmotrem Jana Zikmunda, syna architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Dne 24. října 1707 byl svědkem při svatbě malíře Kryštofa Bauera v kostele Panny Marie před Týnem. Dne 2. října 1707 platil staroměstskému malířskému bratrstvu za přijetí, 23. září 1708 za propuštění nejmenovaného učně.

Roku 1708 Halbax přesídlil z Prahy do hornorakouského Sankt Florian, kde pak pracoval především pro zdejší klášter augustiniánů kanovníků, a to zejména na výzdobě tzv. Císařských pokojů. Přesto zůstal v kontaktu s českým prostředím. Dne 15. dubna 1709 spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a sochařem Františkem Preissem podepsal žádost o zřízení umělecké akademie v Praze, adresovanou císařské dvorské kanceláři ve Vídni (návrh byl přijat, podnik však nakonec nebyl realizován).

V červnu 1709 se Halbax v Sankt Florian oženil s vdovou Marií Katharinou Weissovou. Roku 1710 cestoval do Vídně a někdy v této době pobýval také v Linci. V Sankt Florian vele něho pracoval také malíř Jan Rudolf (Johann Rudolf) Halbax, patrně příbuzný. Dne 28. ledna 1711 zemřela Halbaxova třináctiměsíční dcera Marie Alžběta (Maria Elisabeth).

Halbax v Čechách spolupracoval s malíři Janem Rudolfem Bysem, Petrem Brandlem a Václavem Jindřichem Noskem (předpokládá se jeho vliv na Noskova syna Siarda Noseckého). V kontaktu byli Halbax a jeho rodina s malíři Kristiánem Schröderem, Karlem Antonem Kulíkem, Šimonem Rybkou, Janem Ongersem, Antonínem Josefem Mikuleckým, Janem Michalem Brettschneiderem, Kryštofem Bauerem a Antonem Feistenbergerem, se sochařem Františkem Preissem a s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Halbax byl patrně jedním z učitelů Václava Vavřince Reinera. Ve svém dopise zaslaném 15. ledna 1721 pražskému malířskému bratrstvu jej označil jako svého zesnulého nevlastního otce a učitele malíř František Řehoř Ignác Eckstein. Dříve předpokládaná Halbaxova užší součinnost s Janem Hiebelem není prokázána, ačkoli i s ním byl snad Halbax v kontaktu. Halbaxův tenebristický malířský styl ovlivněn eklektickým dílem jeho učitele Lotha (Lothův obraz Vyhnání Adama a Evy z ráje na zámku Jindřichův Hradec bylo dříve připisováno Halbaxovi). V Praze Halbax reagoval také na dílo Karla Škréty a Abrahama Godyna. Důležité byly kontakty mezi Halbaxem, Bysem a Brandlem, kteří se ve svých dílech vzájemně ovlivňovali. Autorské rozlišení některých Halbaxových a Brandlových obrazů dosud problematické, Halbaxův projev však obecně méně spontánní. Významný byl Halbaxův přínos v oblasti středoevropské nástěnné malby, v níž mimo jiné pohotově reagoval na podněty Andrey Pozza (Pozzův traktát o perspektivě je uveden v malířově pozůstalosti). Zpracování neobvyklých námětů a složitých alegorií ukazuje na Halbaxovy nadprůměrné intelektuální zájmy. Halbax zřejmě vynikal i jako schopný organizátor uměleckých aktivit.  

Dílo

1694/1695, Sankt Florian, klášter augustiniánů kanovníků,
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

oltářní obraz sv. Augustina (za 400 zl., 1719/1720 nahrazen obrazem Johanna Michaela Rottmayra a přenesen do letního refektáře); dva postranní obrazy Křest a Smrt sv. Augustina (po 150 zl., nedochované)

1696, Sankt Florian, klášter augustiniánů kanovníků,
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

oltářní obraz sv. Barbory a dva postranní obrazy pro boční kaple konventního chrámu (nedochované)

1695, Rohrbach u Sankt Florian, filiální kostel sv. Víta (zanikl roku 1783)

obraz Umučení sv. Víta na hlavní oltář (za 150 zl.; zmenšená replika v na oltáři domácí kaple v klášteře Sankt Florian; návrhová kresba sign. „Michael W: Hallwax inv. et pinx. 16.95“, Kupferstich-Kabinet, Drážďany)

kolem 1696, Rohrbach u Sankt Florian, filiální kostel sv. Víta,
kaple Panny Marie (zanikla rolku 1783)

nástropní malba (za 1750 zl., nedochována)

devadesátá léta 17. století (?), Linec, Zemský dům (Landhaus)

obrazy s náboženskými a žánrovými motivy

1699, Lambach, klášter benediktinů, knihovní sál

dokončení nástropní malířské výzdoby knihovního sálu (výzdobu před tím zahájil Melchior Steidl), Halbaxovým dílem jsou scény Mladíci Altmann, Gebhard a Adalbero se zavazují založit kláštery v Göttweigu, Admontu a Lambachu, Sv. Adalbero zasvěcuje klášter v Lambachu P. Marii a alegorie Astrologie a Geometrie, Hudba, Gramatika a Aritmetika, Dialektika a Historie

1700, Zákupy, zámek

jídelna, výzdoba klenby (za 1800 zl.), ve spolupráci s Václavem Jindřichem Noskem, kvadratura, ve ve střední části antičtí bohové, po obvodu turečtí zajatci, po stranách v lunetách scény Hostina Antonia a Kleopatry (skica téhož námětu, ale s odlišnou architekturou ve sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově), Venkovani se Satyrem, Hostina Belsazarova, Smrt Sofonisbé a Hostina Atrea a Thyestese

1702, Jihlava, kostel sv. Jakuba, kaple Panny Marie

malby na klenbě, ve spolupráci s Václavem Jindřichem Noskem, náměty malby Příbuzenstvo Kristovo, andělé s nástroji umučení a premonstrátští světci; tamtéž zřejmě také oltářní obraz Obláčka sv. Norberta

1702, Praha – Staré Město, kostel sv. Mikuláše

obraz sv. Barbory (za 70 zl.), za který 1702 vyplacena záloha (30 zl.) Petru Brandlovi (prodán po zrušení kláštera 1785)

kolem 1704, Praha – Staré Město, klášter karmelitánů u sv. Havla, refektář

nástropní malby na klenbě refektáře: Anděl a Eliáš, Daniel a Belsezar, Poslední večeře Páně (Hösler – Cetkovský – Čižinská – Hájek 2010, s. 28–30, 56)

kolem 1705, Praha – Staré Město, kostel Panny Marie před Týnem

obraz Umučení sv. Kryšpína a Kryšpiniána pro oltář ševcovského cechu (oltář však zřízen zřejmě teprve 1714, skica v Národní galerii v Praze); Halbaxovým dílem snad také obrazy Příbuzenstvo Kristovo a Císař Jindřich Ptáčník vítá sv. Václava na sněmu (původně oltářní obraz v Betlémské kapli, Praha – Staré Město)

asi 1706–1708, Praha – Hradčany, Štěrnberský palác

pokoje ve druhém patře, nástropní malby (olej na omítce) ve štukových rámech Donata Giuseppe Frisoniho, Sebevražda Dido a Artemisia truchlící nad smrtí Mausolovou; od Halbaxe snad také výzdoba kabinetu s motivy Čtyř světadílů, s astrálními znameními, s ideálními portréty Balthasara, Dionýsia Areopagity, Kryštofa Kolumba a Tychona de Brahe a s astronomickými přístroji podle Tychonova spisu Astronomiae instauratae mechanica

1707, Praha – Malá Strana, theatinský kostel Panny Marie Ustavičné pomoci a sv. Kajetána

obraz Sv. Rodiny na pravém bočním oltáři (sign. „M. W. Halbax 1707“)

před rokem 1708, Rosice (u Chrudimy), zámek hrabat Kinských, kaple

oltářní obraz Poslední večeře (po Halbaxově odchodu do Rakous zřejmě dokončil Petr Brandl)

před rokem 1708, Svatý Jan pod Skalou, klášter benediktinů

obraz Poslední večeře Páně (později kostel sv. Václava v Bosni, odkud zcizen)

1708, Sankt Florian (Horní Rakousko), klášter augustiniánů kanovníků,
Císařské pokoje, kunstkomora

umělecký kabinet („Gross neues Cabinet“, Kunstkammer, později tzv. Bischofszimmer, 3. září 1708 záloha 200 zl., 29. října téhož roku doplatek hotově 700 zl.), nástropní malba s námětem Apollóna korunujícího Malířství, alegorie s atributy umění a umělcův autoportrét, na pozadí malovaná kupole podle Pozzova traktátu

1709, Sankt Florian (Horní Rakousko), klášter augustiniánů kanovníků,
Císařské pokoje, předpokoj

předpokoj k velké jídelně (později Gobelinzimmer), nástropní malba, architektura podle Andreay Pozza, uprostřed Předání koruny Svaté říše římské Rakouskému domu (roku 1725 figurální část přemaloval Bartolomeo Altomonte)

1709–1710, Sankt Florian (Horní Rakousko), klášter augustiniánů kanovníků, schodiště

výmalba velkého schodiště (zanikla při pozdějších stavebných úpravách)

1710–1711, Sankt Florian (Horní Rakousko), klášter augustiniánů kanovníků,
Císařské pokoje, jídelna

velká jídelna (později Audienzzimmer), nástropní malba (23. března. 1711 platba 400 zl.; 8. srpna obdržela vdova po Halbaxovi doplatek 30 zl.; malbu dokončil roku 1712 Johann Degler), pozadí tvoří iluzivní sloupová architektura, ve střední části Chronos, po stranách jako alegorie Nabúkadnesarova snu personifikace čtyř světových mocností (Babylonie, Persie, Řecko a Řím), pod nimi čtyři příslušné výjevy z antických dějin: Hostina Belsazarova, Kambyses zabíjí syna Prexaspova, Alexandr Veliký nad dopisem Parmeniovým a Augustus po dobytí Alexandrie (?);

1708–1711, Sankt Florian (Horní Rakousko), klášter augustiniánů kanovníků

Halbax pro tzv. Císařské pokoje provedl také supraporty (dochovány tři malby z jídelny s náměty Nimus prohlíží návrh Babylonské věže, Semiramis nechává zavraždit svého manžela Nina [Ninus] a César s hlavou Pompeiovou); v zimním refektáři Halbaxův obraz Sv. Augustin (sign.: „Michael Halbax INVENTOR et pinxit“); v inventáři obrazárny z roku 1773 uvedeny obrazy Sv. Petr, Sv. Pavel, Sv. Matouš, Sv. Marek, Extáze sv. Františka a prstem malované obrazy Marnotratný syn, Hlava sv. Petra a Hlava sv. Pavla; ve sbírce se nacházel i Halbaxův autoportrét.

Řada Halbaxových prací není přesněji datována. Pro františkánský kostel v Bechyni Halbax namaloval oválný oltářní obraz Sv. Ludvík udílí almužnu (sign.: „M. W. H.“). Pro minoritský kostel sv. Jakuba v Praze – Starém Městě namaloval obraz sv. Floriána (přemalován). Pro oltář hudebníků na kruchtě kostela provedl obraz sv. Cecílie (Knihovna Národního muzeua), v nástavci pak krále Davida (Národní galerie v Praze). Asi mezi léty 1700–1711 Halbax namaloval obraz Křest Kristův na hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele ve Wimbergu (Horní Rakousko) a obraz Judita s hlavou Holofernovou, který se nachází v Biskupské rezidenci (Bischofshof) v Linci.

Soubor Halbaxových obrazů získal před 1716 hrabě Norbert Leopold z Kolowrat pro svou pražskou sbírku (od roku 1743 na zámku Rychnov nad Kněžnou). Ve sbírce Kolowratů Alegorie pěti smyslů, Chlapec s loutnou a Paličkářka, problematické autorství obrazu sv. Apoštola, někdy připisované Brandlovi (Rychnov nad Kněžnou). Z této sbírky pochází i Sv. Pavel a Silas ve vězení (Národní galerie v Praze). Z pražské sbírky hrabat Nosticů pochází obraz Oběť Abrahamova a Kimon a Pera (Národní galerie v Praze). Ze zámku Plandry malby Dívka u spinetu a Chlapec s flétnou (Muzeum Vysočiny v Jihlavě, deponováno na hradě Roštejn). Soubor Čtyř apoštolů a Čtyř církevních otců v Arcibiskupském paláci (někdy připisovány Brandlovi). V obrazárně kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodě obraz Simeon s Ježíškem. Pro kapli Lužického semináře v Praze vznikl obraz sv. Petra (později přenesen do Budyšína). Od Halbaxe rovněž obraz titulárních světců s nejsv. Trojicí na hlavním oltáři kostela sv. Šimona a Judy v Praze – Starém Městě. Zvažováno Halbaxovo autorství dvou Poprsí apoštolů ve Strahovské obrazárně. Jako Halbaxovy dříve uváděny obrazy Kristus a cizoložnice, Izák a Rebeka a dvě Vojenské scény v lobkowiczké sbírce na zámku Roudnice nad Labem. Dobová kopie Halbaxova obrazu Chlapec (Oblastní galerie v Liberci). V pozůstalosti pražského sochaře Ludvíka Wurzela (zemř. 1913) uveden obraz Sv. Rodina (údajně signovaný „1714[!] F Halbax“). Obraz Sedm spáčů známý z kresby Jana Rudolfa Šporka datované 12. 11. 1739. Halbaxův autoportrét ve sbírce hraběte Karla Klamm-Martinice (1815–1852 zapůjčen Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, nezvěstný; podle obrazu kresba z 19. století v Národní galerii v Praze). Obraz Sv. Jan Nepomucký na modlitbách reprodukován rytinou Marka Müllera. V pražské sbírce Jana Balzera uveden obraz Jakob a Rachel (1799–1828 zapůjčen Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, nezvěstný). Autorství obrazů Dvanáctiletý Ježíš v chámu a Kristus a cizoložnice v kostele sv. Apolináře nejisté. Halbaxovi připisovány kresby Dva římští vojáci-mučedníci před zjevením nejsv. svátost (Vaduz, Stiftung Ratjen) a Starý medailér (Berlín, Staatliche Museen, Kupferstichkabeinett).

Prameny

Archiv Národní galerie v Praze, osobní fond Jan Jakub Quirin Jahn, přír. č. AA 1222/8, inv. č. 82.

Literatura

Johann Florian Hammerschmidt, Prodromus Gloriae Pragenae, Pragae 1723, s. 33, 71, 194, 195; [Christian Ludwig von Hagedorn], Lettre à un Amateur de la Peinture…, Dresde 1755, s. 297–298; Johann Quirin Jahn, Fortsetzung der Nachrichten von böhmischen Künslern, meistens Ausländern (=Neue Bibliothek der schönen Wissenschaften und freyen Künste XX), Prag 1776, s. 140; Ignaz de Luca, Das gelehrte Oesterreich. Ein Versuch I/2, Wien 1778, s. 437; Johann Rudolf Füßli, Allgemeines Künstlerlexicon, oder Kurze Nachricht von dem Leben und Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider…, Zürich 1763, s. 247; Johann Rudolf Füssli, Allgemeines Künstlerlexikon oder Kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgießer, Stahlschneide … I, Zürich 1779, s. 305; [Franz Lothar Ehemant], Etwas zur Kunstgeschichte Böhmens, in: Joseph Dobrowsky (ed.), Böhmische Litteratur auf das Jahr 1779 I/3, Prag 1779, s. 203–235 (228); [Johann Jakob Quirin Jahn], W. L. Reiner, in: Franz Martin Pelzel (ed.), Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler IV, Prag 1782, s. 95–105; Jaroslaus Schaller, Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag. Die Kleinseite II, Prag 1795, s. 29, 294; Jaroslaus Schaller, Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag… Die Altstadt III, Prag 1796, s. 150; Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 552–553; Benedikt Pillwein, Beschreibung der Provinzial-Hauptstadt Linz un ihrer nächsten Umgebung, Linz 1824, s. 371, 375; Johann Ritter von Rittersberg, Verzeichniss der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden, Prag 1827, s. 81, č. 1274; Julius Max Schottky, Prag, wie es war und wie es ist, nach Aktenstücken und den besten Quellenschriften geschildert I, Prag 1831, s. 273, 280; Georg Kaspar Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexicon V, München 1837, s. 529; Johann Faigl, Das Chorherrenstift St. Florian (Österreichische Reuve 7), Wien 1867, s. 36; Albin Czerny, Die Bibliothek des Chorherrnstiftes St. Florian, Linz 1874, Beilage IV; Paul Bergner, Verzeichnis der Gräflich Nostitzschen Gemälde-Galerie zu Prag, Prag 1877, s. 11, č. kat. 65; Constant von Wurzbach (ed.), Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich VII, Wien 1861, s. 258; Allgemeine deutsche Biographie 10, Leipzig 1879, s. 398–400; František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého I, Praha 1883, s. 195, 444; František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého II, Praha 1884, s. 151, 361; Albin Czerny, Kunst und Kunstgewerbe im Stifte St. Florian von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart, Linz 1886, s. 231–232, 244–246, 255, 268; Ferdinand Tadra, Aus dem ehemaligen Klosterarchiv der Benedictiner zum hl. Nikoluas in Prag, Brünn 1890, s. 29; Antonín Podlaha – Eduard Šittler, Soupis památek historických a uměleckých. Politický okres Milevský V, Praha 1898, s. 22; Albin Czerny, Das Stift St. Florian, Kunst und Kunsthandwerk 2, 1899, s. 45–58, 104–114, 148–156, 181–192 (104, 150, 190, 191); Karel Chytil, Politický okres Chrudimský (= Soupis památek historických a uměleckých v království českém XI), Praha 1900, s. 187–188; Konrad Schiffmann, Drama und Theater in Österreich ob der Enns bis zum Jahre 1803 (= 62. Jahres-Bericht Museum Francisco-Carolinum), Linz 1904, s. 54; August Prokop, Die Markgraffschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung IV, Wien 1904, s. 1296, 1309; Antonín Podlaha, Kresby hraběte Jana Rudolfa Sporcka, Památky archaeologické 21, 1906, s. 59–70, 97–126 (107); Max Dvořák – Bohuslav Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Roudnickém XXVII/2, Praha 1907, s. 108–109, č. kat. 363–366; Výstava děl Petra Brandla, pořádaná Krasoumnou jednotou pro Čechy a Kroužkem přátel umění malířského (Rudolfinum, září – říjen 1911), Praha 1911, č. kat. 37; Jaroslav Kamper, Petr Brandl, Praha 1911, s. 2; Josef Marek, Petr Brandl, Brno 1912, č. kat. 109; Karel Vladimír Herain, Pokus o založení akademie umění v Praze 1709–1711, Za starou Prahu 3, Praha 1912, s. 77–78; Emmanuel Bénézit, Dictionnaire des peintres, sculpteurs, dessinateurs et graveurs II, Paris 1913, s. 541; Paul Bergner, Beiträge u. Berichtigungen zu Dlabacž Lexikon böhmischer Künstler von Grafen Franz v. Sternberg-Manderscheid, Prag 1913, s. 52–53, pozn. 17; Paul Bergner, Extrakt des Prag-Kleinseitner Maler-Protokolls, Mittilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 52, 1914, s. 348–358 (352); Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915; Ludwig Koller, Übersicht über die barocke Freskomalerei in Oberösterreich (=Berichte und Mitteilungen des Altertums-Vereins zu Wien 49), Wien 1915, s. 61; Rudolf Kuchynka, Účetní kniha staroměstského pořádku malířského z let 1699–1781, Památky archaeologické 28, 1916, s. 25–29, 77–88 (83); Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archaeologické 28, 1916, s. 34–57 (35); Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archaeologické 29, 1917, s. 47–102, 269–289 (57, 63, 71, 77, 85, 98, 271, 273); Antonín Podlaha, Seznam důležitých akvarelů a perokreseb ve sbírkách Musea král. Českého, Památky archaeologické 30, 1918, s. 41–50, 139–145, 192–196 (48); Rudolf Kuchynka, Fahrenschonovy výpisy z knih a listin staroměstského pořádku malířského, Památky archaeologické 31, 1919, s. 14–24 (18); Elfried Bock, Die deutschen Meister. Beschrebendes verzeichnis sämtlicher zeichnungen alter Meister im Kupfrestichkabinett, Berlin 1921, s. 105; Ulrich Thieme – Fred. C. Willis (edd.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler XV, Leipzig 1922, s. 494–495; Elfried Bock, Die deutschen Meister. Beschrebendes verzeichnis sämtlicher zeichnungen alter Meister im Kupfrestichkabinett, Berlin 1921, s. 105; Martin Riesenhuber, Die kirchliche Barockkunst in Österreich, Linz 1924, s. 532; Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archeologické 34, 1925, s. 258–285 (272); Josef Vítězslav Šimák, Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Politický okres Mnichovohradišťský XLVI, Praha 1930, s. 151; Antonín Matějček, Dějepis umění V, Praha 1932, s. 317–318; Antonín Matějček, Petr Brandl, Umění 9, 1936, s. 120–172 (132); Franz Linninger, Vollständiges Verzeichnis der Gemälde des Stiftes St. Florian, Linz 1937, s. 78–80; Pražské baroko. Výstava umění v Čechách XVII.–XVIII. století, Praha 1938, s. 81, č. kat. 247, 253; Václav Vilém Štech, Československé malířství a sochařství nové doby, Praha 1938–1939, s. 117–119; Emanuel Poche, Kostel a klášter sv. Jakuba v Praze, Praha 1942, s. 24–25; Vladimír Novotný, Obrazárna zámku Rychnova nad Kněžnou, Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci 14, 1942, s. 9–32 (17–18); Jan Blesík, U sv. Kajetána pod Hradem pražským, Praha 1947, s. 52; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 288–290; Miroslav Racek, Dílo malíře Michala Václava Halbaxe v Čechách (dizertační práce – Filozofická fakulta, Univerzita Karlova), Praha 1950; Jaromír Neumann, Malířství 17. století v Čechách, Praha 1951, s. 43, 114; Justus Schmidt, Linzer Kunstchronik I, Linz 1951, s. 106; Walter Luger, Die Benediktiner-Abetei Lambach (Kunst der Heimat 3), Linz 1952, s. 14; Jaromír Neumann, K začátkům Brandlova malířského vývoje, Umění 3, 1955, s. 93–128 (117–119, 127); Miroslav Racek, Brandlovo Klanění sv. tří králů z pražské soukromé sbírky, in: Dobroslav Líbal – Milada Vilímková (edd.), Umění věků. Sborník k sedmdesátým narozeninám profesora Dr. Josefa Cibulky, Praha 1956, s. 179–185 (183); Oldřich J. Blažíček, Rychnovská zámecká obrazárna (Katalog), Praha 1957, s. 10, č. kat. 84, 94–100; Jaromír Neumann, Dvě nepovšimnutá díla Brandlova, Umění 5, 1957, s. 132–140 (135–138); Erwin Heinisch – Kurt Woisetschläger, Dehio-Handbuch. Oberösterreich, Wien 1958, s. 152, 266, 267, 270; Erwin Hainisch (ed.), Die Kunstdenkmäler des Gerichtsbezirkes Lambach (=Österreichische Kunsttopographie XXXIV), Wien 1959, s. 202–206; Erich Hubala, Barockmaler in Böhmen (Katalog), München 1961, s. 24, č. kat. 48; Pavel Preiss, Poznámky k dílu Michala Václava Halbaxe, Umění 11, 1963, s. 293–296; Erich Hubala, Malerei, in: Karl M. Swoboda (ed.), Barock in Böhmen, Hamburg – Berlin 1964, s. 197–274, 324–330 (204, 206, 219, 227, 230, 232, 234, 326, č. kat. 134); Norbert Wibiral, St. Florian als Aufgabe der Denkmalpflege, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 19, 1965, s. 78–89; Gerhard Ewald, Johann Carl Loth 1632–1698, Amsterdam 1965, s. 32; Josef Polišenský – Oldřich J. Blažíček – Pavel Preiss – Dagmar Hejdová, Arte del Barocco in Boemia (Katalog), Milano 1966, s. 27–29, 87–88, 116, č. kat. 256–258; Pavel Preiss, Halbax, Michael Wenzel, in: Neue Deutsche Biographie VII, Berlin 1966, s. 531–532; Jaromír Neumann, Jan Kryštof Liška II, Umění 15, 1967, s. 260–311 (274, 302, pozn. 11, 14); Jaromír Neumann, Václav Vavřinec Reiner a Petr Brandl, Umění 15, 1967, s. 135–176, 437–476 (144, 437, 443–445); Jaromír Neumann, Petr Brandl 1668–1735 (katalog Národní galerie v Praze), Praha 1968, s. 9, 118–125, č. kat. 71–85; Ingrid Franzl, Michael Wenzel Halbax. Leben und Werk (Dissertation – Universität Innsbruck), Innsbruck 1970; Pavel Preiss, Václav Vavřinec Reiner, Praha 1970, s. 10–11; Pavel Preiss, Václav Vavřinec Reiner, Praha 1970, s. 10–11; Otto Wutzel, Das Chorherrenstift St. Florian, Linz 1971; Oldřich J. Blažíček, Umění baroku v Čechách, Praha 1971, s. 67, 114, 116; Oldřich J. Blažíček, Barok v Čechách (katalog stálé výstavy ve státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou), Praha 1973, s. 84–85, č. kat. 91, 94; Oldřich J. Blažíček, Rychnovská zámecká obrazárna (Katalog), Praha 1973, s. 16–17, č. kat. 83, 94, 96, 97, 99, 100, 102; Emanuel Poche – Pavel Preiss, Pražské paláce, Praha 1973, s. 159, č. kat. 39; Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1974, s. 88–90; Thomas Korth, Stift St.Florian. Die Entstehungsgeschichte der barocken Klosteranlage (=Erlanger Beiträge zur Sprach- und Kunstwissenschaft Band 49), Nürnberg 1975, s. 56, 114, 122, 149, 342, 355; Jaromír Neumann, Halbax Michal Václav, in: Emanuel Poche (ed.), Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1975, s. 149–150; Oldřich J. Blažíček – Pavel Preiss – Dagmar Hejdová, Kunst des Barock in Böhmen. Skulptur – Malerei – Kunsthandwerk – Bühnenbild, Recklinghausen 1977, s. 204–208, č. kat. 115–116; Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1977, s. 45–45; Pavel Preiss, Barockzeichnung. Meisterwerke des böhmischen Barocks, Praha 1979, s. 72–73; Pavel Preiss, Souborné dílo umělců pražského rokoka v Horní Lužici. Hlavní oltář v Mariensternu od F. Lauermanna, I. F. Platzera a F. K. Palka, Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university 31–32, 1982–1983, s. 35–39 (35, pozn. 4); Hannes Etzlstorfer, Die Altarblätter des Mühlviertels. Ein Beitrag zum Oberösterreichishcen Barock I–II (Dissertation), Wien 1985; Hannes Etzlstorfer, Der Sarleinsbacher Barockmaler Ruckerbauer als Vermittler römischen Hochbarocks, Oberösterreichische Heimatblätter 40, 1986, s. 356–370 (357); Bernd Euler, Das Barockstift St. Florian. Seine Entstehung zwischen künstlerischer Tradition und Moderne, in: Helga Litschel (ed.), Welt des Barock, Linz 1986, s. 27–43 (38); Rupert Feuchtmüller, Großes Tafelzimmer oder Kaiserzimmer, heute Audienzzimmer, Antecamera, heute Gobelinzimmer, Bildersaal, später Bischofszimmer, in: Rupert Feuchtmüller – Elisabeth Kovács (ed.), Welt des Barock (Katalog – Oberösterreichische Landesausstellung, 25. April bis 26. Oktober 1986, Augustiner Chorherrenstift St. Florian), Linz 1986, s. 102–103, 119, 141, č. kat. 7, 8, 12; Pavel Preiss, Italští umělci v Praze. Renesance, manýrismus, baroko, Praha 1986, s. 367; Theodor Brückler – Margareta Vyoral-Tschapka (edd.), Die Kunstsammlungen des Augustiner-Chorherrenstiftes St. Florian, Wien 1988, s. 7, 192, 195, 204, 211, 214, 260, 261, 263, 269, 274, 287, 293, 294, 297, 303; Theodor Brückler – Margareta Vyoral-Tschapka (edd.), Die Kunstsammlungen des Augustiner-Chorherrenstiftes St. Florian (=Österreichische Kunsttopographie XLVIII), Wien 1988, s. 257–305 (260–261, 287, 294, 297); Petr Bašta – Petra Červinková – Michaela Ottová – Petr Svojanovský, Katalog odcizených a nezvěstných uměleckých děl I, Praha 1988, s. 44, č. kat. 67; Pavel Preiss, Umění baroka. Malířství, in: Emanuel Poche (ed.), Praha na úsvitu nových dějin, Praha 1988, s. 519–609 (469, 534–535, 537, 581, 588, 591–592); Pavel Preiss, Die Malerei des Hochbarock, in: Zděněk Míka – Gottfried Stangler (ed.), Prager Barock (Katalog des NÖ Landesmuseums), Wien 1989, s. 249–275 (251, 267–269, č. kat. 12.8–10); Pavel Preiss, Malířství vrcholného baroka v Čechách, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 540–611 (570–574); Walter Luger, Barock in Lambach, in: Helga Litschel (ed.), 900 Jahre Klosterkirche Lambach (Oberösterreichische Landesausstellung), Linz 1989, s. 103–111 (106); Manfred Koller, Wandmalerei der Neuzeit, in: Oskar Emmenegger – Albert Knoepfli – Manfred Koller – André Meyer, Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken. Wandmalerei. Mosaik 2, Ditzingen 1990, s. 213–398 (334, 338, 387); Jaromír Neumann, Metodické a filosofické aspekty Brandlova rukopisu, Technologia artis 1, 1990, s. 70–78; Gregor Martin Lechner, Sankt Altmann, Bischof von Passau: Leben und Wirken, Bad Vöslau 1991, s. 19; Antonín Jirka, Halbaxovy žánry z Plander, Umění 39, 1991, s. 183–185; Antonín Jirka, Středoevropksé malířství 1600–1730 z moravských sbírek (Katalog), Zlín 1993, s. 15, č. kat. 18, 19; Ivana Kyzourová – Pavel Kalina, Strahovská obrazárna. Od gotiky k romantismu, Praha 1993, s. 70, č. kat. 44–45; Václav Ledvinka – Bohumír Mráz – Vít Vlnas, Pražské paláce, Praha 1995, s. 66, 317; Michal Šroněk, Halbax, Michal Václav, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 240; Petr Macek – Pavel Zahradník, Zámecký areál v Zákupech, Průzkumy památek 2, 1996, s. 3–34 (23); Edgar Lehmann, Die Bibliotheksräume der deutschen Klöster in der Zeit des Barock, Berlin 1996, s. I/63–64, 88, II/463–463, 607; Pavel Vlček – Antonín Jirka – Václav Vančura, Kostel sv. Jakuba, in: Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, Praha 1996, s. 77–84 (81); Dobroslav Líbal – Zuzana Všetečková – Michal Šroněk, Kostel P. Marie před Týnem, in: Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, Praha 1996, s. 100–109 (106); Pavel Vlček – Václav Vančura, Kostel sv. Šimona a Judy, in: Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, Praha 1996, s. 117–120 (119); Ivo Krsek, Malířství, in: Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996, s. 112–148 (113); Richard Bösel, Le opere viennesi e i loro riflessi nell’Europa centro orientale, in: Vittorio De Feo – Valentino Martinelli (edd.), Andrea Pozzo, Milano 1996, s. 204–229; Dalibor Prix – Zuzana Všetečková – Radek Lunga – Ivo Kořán – Dana Stehlíková, Kostel sv. Apolináře, in: Růžena Baťková (ed.), Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, Praha 1998, s. 91–95 (95); Hellmut Lorenz (ed.), Barock. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich IV, München – London – New York 1999, s. 428–430, č. kat. 166; Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999, s. 33, 435, 510, 529, 531, 537; Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999, s. 87–88; Václav Vančura – Dana Stehlíková – Pavel Vlček, Kostel P. Marie ustavičné pomoci a sv. Kajetána, in: Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 82–85 (84); Martin Pavlíček, K dílu Michaela Václava Halbaxe, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philospohica – Aesthetica 21, Historia artium III, Olomouc 2000, s. 197–212; Pavel Vlček, Šternberský palác, in: Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000, s. 260–263 (263); Pavel Preiss, katalogová hesla in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století (katalog Národní galerie v Praze), Praha 2001, s. 362–364, 416, 436–437, 528, č. kat. II/3.42 A–C, II/3.43 A, II/4.29, II/4.94 A–B; Pavel Preiss, O malířství českého baroka, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnost 17. a 18. století, Praha 2001, s. 176–200 (187, 189); Andrea Rousová, Petr Brandl. Malíř neřestí pozemských | A Painter of Worldly Vices (katalog Národní galerie v Praze), Praha 2004, s. 52–56, 72–74; Jaroslav Prokop, Petr Brandl. Životní a umělecký epilog 1725–1735, Praha 2006, s. 17, 20, 30, 34; Pavel Preiss, Česká barokní kresba / Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006, s. 100–103; Ladislav Daniel, „Vidimus stella eius in orente“: Notes on Mural Paintings in the Sternberg Palace in Prague, in: Martin Mádl – Michaela Šeferisová Loudová – Zora Wörgötter (edd.), Baroque Ceiling Painting in Central Europe / Barocke Deckenmalerei in Mitteleuropa (Proceedings of the International Conference, Brno – Prague 27th of September – 1st of October, 2005), Praha 2007, s. 27–38; Helena Lukešová, František Řehoř Ignác Eckstein (1689?–1741). K východiskům jeho freskařské tvorby (diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita), Brno 2009, s. 7, 13, 17, 18, 20–23, 27, 65–67, 71, 81, 90; Jana Marešová – Martin Mádl, Jan Quirin Jahn na uměnovědné vycházce: Poznámky z osmi pražských kostelů, in: Jiří Kroupa – Michaela Šeferisová Loudová – Lubomír Konečný (edd.), Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, Brno 2009, s. 85–102 (89, 91, 99, pozn. 56); Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižinská – Josef Hájek, Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha 26, 2010, s. 2–95 (28–30, 56); Martin Mádl, Halbax, Wenzel Michael, in: Saur. Allgemeines Künstlerlexikon LXVIII, Berlin 2010, s. 135–137; Jaromír Neumann, Petr Brandl I–II, Praha 2016, s. I / 40, 41, 50, 60–61, 63, 65–80, 83–87, 89, 90, 99, 134, 137, 139–140, 143–144, 147–148, 150–152, 154, 158–159, 164–165, 169–171, 173, 175–177, 181, 185, 188, 191, 193, 196, 198–199, 210, 214, 228, 240, 316, 321, 327, 373–375, 378, 389–391, 393, 399, 405, 409, 412–413, 417, 420, 441–445, 447, 468–469, 473–474, 490, 499–500, II / 529, 541–542, 568, 571, 592, 603, 632–633, 637–638, 654, 663–664, 670, 685, 693, 704, 740, 742, 746, 752, 755, 758, 760, 763, 768, 773, 833, 848–851.

Externí odkazy

Bernhard Grueber, Bernhard, Halbax, Michael Wenzel, in: Allgemeine Deutsche Biographie; Pavel Preiss, Halbax (fälschlich Halwachs und ähnliches), Michael Wenzel, in: Neue deutsche Biographie (NDB)

Autor | autorka

Martin Mádl (ÚDU AV ČR)