Brokof, Jan

(1652, Spišská Sobota – 28. prosince 1718, Praha)

Něm. Johann Brokoff, sochař a řezbář. Pocházel ze Spišské soboty, zřejmě kolem roku 1680 přišel do Čech.

Janovým synem byl významný sochař Ferdinand Maximilián Brokof (1688–1731), sochařem byl i starší syn Michal Josef (1686–1721).

Literatura

Oskar Pollak, Johann und Ferdinand Maximilian Brokoff, Prag 1910; Václav Vilém Štech, Brokofové, Praha 1933; Oldřich J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958, s. 17, 23, 30, 35, 48, 92, 97–99, 116, 121–125, 127, 129, 167, 174, 219, 241, 280, 282, 286, 325, 327, pozn. 110–112, 150, 152, 208; Věra Nejedlá, Příspěvky k dílu Jana Brokofa, Umění 12, 1964, s. 1–28; Emanuel Poche, Brokof, Jan, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 90; Polona Vidmar, Obrazy a rámy. Dřevořezby Jana Brokofa pro knížata Gundakara a Ferdinanda Josefa z Dietrichštejna na zámku v Libochovicích, in: Martin Mádl (ed.), Tencalla I (Barokní nástěnná malba v Českých zemích), Praha 2012, s. 359–369.

Jan Brokof, kašna s říčním bohem, zámek Červené Hrádek, 1687–1677 (foto: Martin Mádl, ÚDU AV ČR)
Jan Brokof, krb se Saturnem, kámen a štuk, hlavní sál, zámek Libochovice, 1689 (foto: Martin Mádl, ÚDU AV ČR)
Jan Brokof, znak hraběte Gundakara z Dietrichsteina a jeho manželek, zámek Libochovice, kolem 1690 (foto: Martin Mádl, ÚDU AV ČR)

Napsat komentář