Biderman, František Ignác

(†1733)

Uváděn také jako Biederman, Bittermann, Bietterman, Petrmann, něm. Franz Ignaz Biderman. Malíř příležitostných dekorací a nástěnných maleb, člen malostranského malířského cechu.

V roce 1695 bylo zaplaceno za jeho přijetí do učení k nejmenovanému mistrovi malostranské malířské korporace, z učení byl propuštěn v prosinci 1699. Roku 1703 byl do téhož cechu přijat jako mistr, poté zde platil poplatky do roku 1719. V uvedeném období měl dva učedníky – roku 1709 propustil z učení Andrese Oswalda, o rok později naopak přijal do učení Franze Henricha.

Tereziánský katastr zachycuje Bidermana jako podnájemníka truhláře Josefa Dobnera (otce historika Gelasia Dobnera) v domě U Fünfkirchenů (čp. 170/III). Biderman zde platil roční nájem ve výši 25 zlatých a ročně vydělával 120 zlatých; k roku 1726 podle údajů z katastru nezaměstnával žádného tovaryše.

Dílo

1710, Praha – Hradčany, chrám sv. Víta

nákresy postav pro Boží hrob (doloženo písemně)

1710–1712, Praha – Malá Strana, Thunovský palác

malířské práce zhotovené při přestavbě paláce

1718, Praha

výmalba pokojů pro městského hejtmana Ludvíka Bechyně z Lažan

Prameny

Archiv Národní galerie v Praze, Pražská malířská bratrstva, přír. č. AA 1212, Kniha malířského bratrstva malostranského, 1674–1781, fol. 25r; Ibidem přír. č. AA 1213, Seznam jmen malířů malostranských, 1674–1780, pag. 19; Ibidem přír. č. AA 1218, Korespondence staroměstského a malostranského malířského bratrstva, 1592–1782, složka 113, Výroční počty malostranského malířského cechu 1694–1701, fol. 1v, 3v, 7r; Ibidem Výroční počty malostranského malířského cechu 1708–1711, fol. 2r, 4v.

Literatura

Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 151; Bohumil Matějka, Příspěvky k dějinám Pražského baroka, Památky archaelogické a místopisné 18, 1898–1899, sl. 541–543 (543); Paul Bergner, Extrakt des Prag-Kleinseitner Maler-Protokolls, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen LII, 1914, s. 348–358 (357); Julius Leisching, Die Prag-Kleinseitner Malergilde, Mitteilungen des Erzherzog Rainer-Museum für Kunst und Gewerbe 32, 1914, s. 161–169 (164, 166); Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915, s. 124; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 37; Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 284; Radka Heisslerová, Malířský cech Menšího Města pražského. Malostranští umělci v 17. a 18. stoletíEdice (= Umění v archivu 5), Praha 2016, s. 218–219, 229, 240, 269; Tomáš Sekyrka, Život pražských malířů v 17. a 18. století (disertační práce – Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy), Praha 2016, s. 147–148.

Autor | autorka

Radka Heisslerová (NGP)

Napsat komentář