Tencalla, Carpoforo
(10. září 1623, Bissone – 9. března 1685, tamtéž)
Ticinský malíř, freskař, autor olejomaleb a předloh pro grafické listy, činný v Ticinu a Lombardii, v Horních Uhrách (Slovensko) a na Moravě, ve Vídni, v Dolních i Horních Rakousích, ve Štýrsku, Burgenlandu a Bavorsku. Ve své době velmi uznávaný umělec, který byl oslavován jako obnovitel freskařského umění v německých zemích.
Carpoforo Tencalla se narodil v Bissone u Luganského jezera (Ticino). Pocházel z rodiny, ze které se etablovali významní architekti a štukatéři. Neobvyklé křestní jméno získal po mučedníkovi sv. Carpoforovi, příslušníku legendární Thébské legie, jemuž byl zasvěcen bissonský farní kostel.
Literatura
Joachim von Sandrart, L’Academia Todesca della Architettura Scultura & Pittura: Oder Teutsche Academie der Edlen Bau- Bild- und Mahlerey Künste…, Nürnberg – Frankfurt 1675, s. 335–336; Theophilus Dorn, Die Beziehungen der Künstler Antonio Galliardi und Carpoforo Tencalla zu Kremsmünster, Christliche Kunstblätter 65, 1924, s. 21–24, 36–44; Miloš Stehlík, K autorství nástropních maleb v náměšťské zámecké knihovně, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 131–132; Milada Lejsková-Matyášová, Zlatá jablka Hesperidek v bájích, oranžeriích a nástropním malířství, Dějiny a současnost 9/IV, 1967, s. 23–26; Werner Kitlitschka, Beiträge zur Erforschung der Tätigkeit Carpoforo Tencallas nördlich der Alpen, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 23, Wien 1970, s. 208–231; Werner Kitlitschka, Carpoforo Tencalla. Ein Maler vom Hofe Kaiser Leopolds I., Mitteilungen der Gesellschaft für vergleichende Kunstforschung in Wien 25, 1972, s. 9–11; Günther Brucher, Carpoforo Tencallas Deckenmalereien im Rittersaal des Schlosses in Trautenfels, ein Markstein in der Entwicklung steirischer Freskokunst des 17. Jahrhunderts, Jahrbuch des Kunsthistorischen Institutes der Universität Graz 8, 1973, s. 26–31; Werner Kitlitschka, Carpoforo Tencallas Gewölbefresken in der Sakristei des Stiftes Heiligenkreuz, Zeitschrift für Österreichische Kunst und Denkmalpflege 27, 1973, s. 139–144; Jürg Ganz, Zur Tätigkeit des Malers Carpoforo Tencalla süddlich der Alpen, Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 35, 1978, s. 52–68; Michael Kühlenthal – Martin Zunhamer, Der Passauer Dom und die Deckengemälde Carpoforo Tencallas. Ergebnisse der Restaurierung 1972–1980, München – Zürich 1982; Ingeborg Schemper-Sparholz, Illustration und Bedeutung. Inhaltliche Überlegungen zu den Fresken Carpoforo Tencalas in Trautenfels, Eisenstadt, und Námĕšt a. d. Oslava, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 40, Wien 1987, s. 303–319, 411–414; Ingeborg Schemper-Sparholz, Carpoforo Tencala, in: Jane Turner (ed.), The Dictionary of Art 30, London 1996, s. 454; Ingeborg Schemper-Sparholz, Von Trautenfels über Eisenstadt nach Prag. Die Hesperidenfresken Carpoforo Tencallas in Schloß Troia, in: Vít Vlnas – Tomáš Sekyrka (edd.), Ars baculum vitae (Sborník studií z dějin umění a kultury k 70. narozeninám Prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc.), Praha 1996, s. 143–149; Giorgio Mollisi, Carpoforo Tencalla: un ciclo di affreschi sconosciuto, Arte Lombarda 71, 1998, s. 39–49; Jürg Ganz, Tencalla, Carpoforo, in: Biografisches Lexikon der Schweizer Kunst II, Zürich 1998, s. 1031; Ivano Proserpi, I Tencalla di Bissone (Artisti dei Laghi. Itinerari europei 4), Lugano 1999; Giorgio Mollisi – Ivano Proserpi – Andrea Spiriti (edd.), Carpoforo Tencalla da Bissone. Pittura del Seicento fra Milano e l’Europa centrale (Pinacoteca Cantonale Giovanni Züst, Rancate, 19 marzo – 29 maggio 2005), Rancate 2005; Martin Mádl, ‘Mors et Vita, Hyems et Aestas, Longe et Prope’: Carpororo Tencalla’s Paintings in Náměšť nad Oslavou, Umění 59, 2011, s. 214–236; Martin Mádl (ed.), Tencalla I–II (Barokní nástěnná malba v českých zemích), Praha 2012–2013; Jozef Medvecký, Anjelský hrad v Karpatoch. Carpoforo Tencalla a ranobaroková výzdoba hradu Červený Kameň, Bratislava 2015.
Externí odkazy
Christine Strahner – Irene Raifer, Tencalla, Carpoforo, in: Artisti Italiani in Austria.
