Scheffler, Felix Antonín

(29. srpna 1701, Mainburg – 13. ledna 1760, Praha)

Něm. Felix Anton Scheffler (Schöpfler). Barovský malíř, autor nástěnných maleb a oltářních a závěsných obrazů, činný v Bavorsku, ve Slezsku a v Čechách.

Narodil se v dolnobavorském Mainburgu v rodině malíře Wolfganga Schefflera, u kterého se vyučil. Kolem roku 1720 se stal žákem u Kosmy Damiana Asama (1686–1739) v Mnichově. Asi od roku 1726 se školil u dvorního malíře a uměleckého inspektora Johanna Christopha Grootha (kolem 1688–1764) ve Stuttgartu.

Kolem roku 1727 začal vystupovat samostatně.

Od roku 1730 působil ve Slezsku, kde spolupracoval se svým starším bratrem malířem Kryštofem Tomášem Schefflerem (1699–1756).

V letech 1731–1732 zaznamenán v Praze. Koncem roku 1732 se navrátil do Slezska. Působil ve Vratislavi, kde se v roce 1734 stal biskupským dvorním malířem.

Ve čtyřicátých letech působil také do Čechách. V roce 1747 přesídlil do Prahy. V Čechách pracoval pro benediktiny, jezuity, knížata Piccolomini, hrabata z Trauttmansdorfu a pro další objednavatele. Stal se též královským dvorním malířem na Pražském hradě.

Felix Anton Scheffler zemřel v Praze v lednu 1760. Jeho ostatky byly pochovány na někdejším hřbitově při novoměstském farním kostele sv. Jindřicha. Na náhrobku údajně stál nápis: „Ich der so oft Christum bemalet hab‘ / Lieg hier, dass jetzo ich mich an Christo lab‘.“ Na zadní straně prý bylo uvedeno „Hier liegt der edle kunstreiche Herr Felix Anton Scheffler, k. k. Hofmaler, ist geboren den 29. August 1701, gestorben den 10. Jänner 1760. Gott lasse ihn selig ruhen.“ (Dlabacž 1815, III / sl. 36–37; Mikowec 1860, s. 382).

Dílo

1727–1728, Durlach, zámek

malířská výzdoba ložnice

1728–1729, Worms, biskupská rezidence

výzdoba schodiště v rezidenci mohučského a vratislavského biskupa Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, velmistra řádu Německých rytířů (ve spolupráci s bratrem Kryštofem Tomášem Schefflerem, zničeno)

1730–1732, Nisa, kostel sv. Petra a Pavla při klášteře strážců Božího Hrobu

nástropní malby

1739–1744, Brno, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie

nástropní malby v lodi, presbytáři a v bočních lodích

40. léta 18. století, Broumov, klášter benediktinů, konvent

Sv. Benedikt přijímá do kláštera Maura a Placida, nástropní malba nad vstupem do klauzury

asi 1743, Broumov, klášter benediktinů, sakristie kostela sv. Vojtěcha

Abraham a Melchisedech, nástropní olejomalba na klenbě sakristie

mezi 1747–1749 (?), Hrdly, rezidence břevnovského opata, kaple sv. Jana Nepomuckého

Oslava sv. Jana Nepomuckého, nástropní malba

1748, Broumov, kostel sv. Václava

Oslava sv. Václava, nástropní malba

1748, Martínkovice, kostel sv. Jiří a sv. Martina

Oslava sv. Jiří, Oslava sv. Martina a další motivy, nástropní malby ve farním kostele

1750, Praha – Hradčany, Loreta

nástropní malířská výzdoba ambitu a dvou kaplí (signováno: „Felix Anton Scheffler inve. et pinxit 1750“, srov. Kuchynka 1912, s. 137)

1751, Náchod, zámek

Oslava Piccolominiů, nástropní malba v Španělském sále

1754, Jemniště, zámek

Oslava Nejsvětější Trojice, malba na stropě nad lodí zámecké kaple (k malbě dochována návrhová kresba, Vídeň, Albertina, č. inv. 4.379, D 2020); Olympští bohové, Ctnosti a další motivy, malby na stropě a na stěnách hlavního sálu

kolem roku 1755, Praha – Břevnov, klášter benediktinů, konvent, zimní refektář

Výjevy ze života sv. Benedikta s motivy jídla a pití, nástěnné olejomalby na nábězích klenby

Literatura

Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien III, Prag 1815, sl. 36–37; Georg Kaspar Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexicon oder Nachrichten aus dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, Zeichner, Medailleure, Elfenbeinarbeiter, etc. XV, München 1845, s. 167–168, 421–422; Ferdinand Mikowec, Malerisch-historische Skizzen aus Böhmen, Wien – Olmüz 1860, s. 382; Constant Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich XXIX, Wien 1875, s. 156–157; Constant Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich XXXI, Wien 1876, s. 198–199; Moriz Trapp, Die Dietrichstein’sche Gruftplatte in der Garnisonkirche, Mittheilungen der K. K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der kunst- und historischen Denkmale 8, 1882, s. LXXXII–LXXXV (LXXXIII); Moriz Trapp, Brünn’s kirchliche Kunst-Denkmale, Brünn 1888, s. 31; August Prokop, Die Markgrafschaft Mähren in Kunstgeschichtlicher Beziehung IV, Wien 1904, s. 1305;  Rudolf Kuchynka, Schöpfova kresba pro malbu v českobudějovické radnici, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 20, 1912, s. 134–139 (137); Rudolf Kuchynka, Malířská výzdoba zámku v Jemništi, Topičův sborník literární a umělecký 9, 1922, s. 509–512; Ernst Dubowy, Felix Anton Scheffler. Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des 18. Jahrhunderts, München 1925; Ernst Dubowy, Felix Anton Scheffler. Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des 18. Jahrhunderts, Jahrbuch des Vereins für Christliche Kunst in München 6, München 1926, s. 89–281; Georg Simon, Entdeckung eines neuen Felix Anton Scheffler, Jahresbericht des Neisser Kunst- und Altertums-Vereins 34, 1930, s. 37–39; Norbert Lieb, Scheffler, Felix Anton, in: Ulrich Thieme – Felix Becker – Hans Vollmer (edd.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart XXX, Leipzig 1936, s. 7–8; Willhelm Braun, Christoph Thomas Scheffler. Ein Asamschüler. Beiträge zu seinem malerischen Werk, Stuttgart 1939; Anton Nägele, Ellwangen und der Maler Chr. Th. Scheffler, Zeitschrift für württembergische Landesgeschichte 5, 1941, s. 327–334; Oldřich J. Blažíček, F. V. Harovník a rokoková nástropní freska v náchodském zámku, Památky archeologické – Historie 43, 1948, s. 86; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 418; Hans Tintelnot, Freskomalerei in Schlesien, Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 16, 1954, s. 173–198; Eduard Steiner, Die Dietrichsteinsche Gruftplatte in der Garnisonkirche und die Restaurierung der letzteren, Brünner Heimatbote. Nachrichtenblatt der „Bruna“ 16, 1964, s. 636–644 (641); Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1969, s. 70, 112, č. kat. 100; Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1974, s. 110, 131–132, 183, č. kat. 8, 100; Pavel Preiss, Barockzeichnung. Meisterwerke des böhmischen Barocks, Praha 1979, s. 144–145; Heiner Martin, Himmel und Hölle auf Decken und Wänden. Lebensgeschichte des bayerischen Freskomalers Christoph Thomas Scheffler, Pfaffenhofen 1985; Pavel Preiss, Malířství pozdního baroka a rokoka v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 751–789 (763); Pavel Preiss, Malíři okruhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, in: Milena Freimanová – Mojmír Horyna – Anna Rollová (edd.), Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu. K 300. výročí narození K. I. Dientzenhofera (katalog Národní galerie v Praze), Praha 1989, s. 146–186 (180–183, č. kat. 169–171); Milada Vilímková – Pavel Preiss, Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989, s. 226, 261–266; Małgorzata Merta, Obrazy Feliksa Antona Schefflera w Krzeszowie (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), Wrocław 1990; Jacek Witecki, Malarstwo monumentalne Feliksa Antona Schefflera w klasztorze w Lubiążu (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), Wrocław 1990; Wojciech Głowacki, Malarstwo Felixa Antona Schefflera z zamku Książ – Treści ikonograficzne oraz ideowe wystroju Sali Balowej. Dekoracja Pawilonu Letniego (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), Wrocław 1991; Jacek Witecki, Felix Anton Scheffler. Wybitny malarz śląskiego baroku i jego dziela w klasztorze w Lubiążu, Ślaski Labirynt krajoznawciej 4, 1991, s. 123–131; Beata Lipczyńska, Barokowe malowidła Feliksa Antoniego Schefflera w gmachu Uniwersytetu Wrocławskiego (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), Wrocław 1992; Paweł Mituła, Malarstwo monumentalne braci Schefflerów w dawnym kościele Bożogrobców pw. śś. Piotra i Pawła w Nysie (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), WrocławUniwersytetu Wrocławskiego 1992; Katarzyna Pidłypczak, Malarstwo ołtarzowe Feliksa Antoniego Schefflera w Kaplicy pw. św. Jadwigi w Trzebnicy i w kościele parafialnym pw. św. Anny w Szewcach (diplomová práce, Instytut Historii Sztuki Uniwersytetu Wrocławskiego), Wrocław 1992; Harriet Brinkmöller-Gandlau, Scheffler, Felix Anton, in: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon IX, Hertzberg 1995, sl. 39–41; Michal Šroněk, Scheffler, Felix Antonín, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 735; Milena Nečásková, Srovnání freskové techniky F. A. Schefflera a V. V. Reinera ze zámku Jemniště, Technologia artis 4, 1996, s. 33–36; Beata Lipczyńska, Barokowa panorama Śląska. Malowidła Felixa Antona Schefflera w gmachu Uniwersytetu Wrocławskiego, Roczniki sztuki śląskiej 16, 1997, s. 117–139; Sławomir Borucki, Fresk F. A. Schefflera na plafonie refektarza klastoru Franciszkanów w Kłodzku. Opis i analiza stylistyczna, Zeszyty Muzeum Ziemi Kłodzkiej 7, 2001, s. 39–62; Andrea Langer, Die Gnadenkirche „Zum Kreuz Christi“ in Hirschberg. Zum protestantischen Kirchenbau Schlesiens im 18. Jahrhundert, Stuttgart 2003; Angelika Marsch, Der schlesische Bilderzyklus im Treppenhaus der Leopoldina und sein Maler Felix Anton Scheffler, in: Norbert Conrads (ed.), Die tolerierte Universität. 300 Jahre Universität Breslau 1702 bis 2002, Stuttgart 2004; Georg Paula, Scheffler, Felix Anton, in: Neue Deutsche Biographie XXII, Berlin 2005, s. 614–615; Marcela Vondráčková, Felix Anton Scheffler (1701–1760) (disertační práce, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova), Praha 2005; Pavel Preiss, Česká barokní kresba | Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006, s. 24, 170–173; Marcela Vondráčková, Felix Anton Scheffler a malířská výzdoba jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie v Brně, in: Petronilla Cemus (ed.), Bohemia Jesuitica 1556–2006 II, Praha 2010, s. 1409–1429; Julie Mádrová, Nástěnné malby v kostele sv. Václava v Broumově (bakalářská práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita), Brno 2012; Petra Drbalová, Ad maiorem Dei gloriam: ikonografie nástěnných maleb v interiéru jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně, Barokní nástěnné malby (Památková péče na Moravě | Monumentorum Moraviae tutela: barokní nástěnné malby 15) Brno 2013, s. 63–78; Petr Arijčuk, Korekce a doplnění. K tvorbě Jana Karla Kováře, Felixe Antona Schefflera a Jiřího Viléma Neunhertze pro benediktiny na Broumovsku, Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu – Územního odborného pracoviště v Josefově 4, 2014, s. 68–83; Simone Hartmann, Christoph Thomas Scheffler (1699–1756). Visualisierung Barocker Frommigkeit, Regensburg 2015.

Externí odkazy

Schöpfler, Felix Anton, in: Constant Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ); Georg Paula, Scheffler, Felix Anton, in: Neue Deutsche Biographie (NDB); Milena Nečásková, Srovnání freskové techniky F. A. Schefflera a V. V. Reinera ze zámku Jemniště, Technologia artis 4