Röpfel, Ondřej
(† asi 1724)
Též Repfel, Repfel, Andreas. Štafír a malíř, člen malostranského malířského cechu, původem z Bavorska.
V roce 1707 se oženil v malostranském kostele sv. Tomáše. Roku 1709 vstoupil do zdejšího malířského cechu, předtím ovšem po blíže neurčenou dobu působil jako štolíř, za což mu byla vystavena pokuta ve výši 10 zlatých. Do cechu byl přijat jako štafír, ale bylo mu povoleno vypracovat mistrovský kus malovaný olejovými barvami, aby mohl přijímat i malířské práce a držet si vlastní tovaryše. V roce 1710 získal měšťanské právo, u čehož mu svědčil zlatotepec Jan Fischer. Jako svědky křtů Röpfelových dětí matriky uvádějí například malíře Jana Zehetmayera (cca 1638–1721) nebo sochaře a řezbáře Filipa Ondřeje Quitainera (1679–1729). Röpfel bydlel v Saském domě (čp. 55).
Dílo
1721, Broumov, kostel sv. Vojtěcha
štafírování hlavního oltáře na mramorový způsob pro řád benediktinů; zakázka za 630 zlatých měla být zhotovena do roku 1722
1723, Praha – Staré Město, kostel Panny Marie na Louži
štafírování oltáře sv. Petra; zakázka byla po Röpfelově smrti zaplacena jeho ženě
Prameny
Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 570, Kniha měšťanských práv, 1704–1728, Malá Strana, fol. 203v–204v; Archiv Národní galerie v Praze, Pražská malířská bratrstva, přír. č. AA 1212, Kniha malířského bratrstva malostranského, 1674–1781, fol. 30r; Ibidem přír. č. AA 1213, Seznam jmen malířů malostranských, 1674–1780, pag. 21; Ibidem přír. č. AA 1218, Korespondence staroměstského a malostranského malířského bratrstva, 1592–1782, složka 113, Výroční počty malostranského malířského cechu 1708–1711, fol. 2r, 3r; Národní archiv, Praha, Benediktini – klášter Břevnov, Praha, sign. A XVIII 6, Broumovský kostel (účty, smlouvy s umělci a řemeslníky), 1664–1748, kart. 50.
Literatura
Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien II, Prag 1815, sl. 86; Paul Bergner, Extrakt des Prag-Kleinseitner Maler-Protokolls, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen LII, 1914, s. 348–358 (357); Julius Leisching, Die Prag-Kleinseitner Malergilde, Mitteilungen des Erzherzog Rainer-Museum für Kunst und Gewerbe 32, 1914, s. 161–169 (168); Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915, s. 119; Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archaeologické 27, 1915, s. 160–188 (180); Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archaeologické 31, 1919, s. 42–44 (43); Milada Vilímková – Pavel Preiss, Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989, s. 200; Radka Heisslerová, Malířský cech Menšího Města pražského. Malostranští umělci v 17. a 18. století. Edice (= Umění v archivu 5), Praha 2016, s. 106–107, 123, 167, 168, 170, 172, 173, 244–245; Martin Mádl – Radka Heisslerová – Michaela Šeferisová Loudová – Štěpán Vácha, Benediktini I (Barokní nástěnná malba v českých zemích), Praha 2016, s. 322.
Autor | autorka
Radka Heisslerová (NGP)