Platzer, Ignác František

(6. července 1717, Plzeň – 21. září 1787, Praha)

Něm. Ignaz Franz Platzer. Sochař a řezbář, usazený v Praze. Zakladatel pražské sochařské dílny, činné do počátku 20. století.

Syn a nejspíše také žák plzeňského sochaře Jana Benedikta Platzer (1678–1728/1731). Dále se učil u vídeňského sochaře Georga Raphaela Donnera (1693–1741).

V roce 1744 usazen v Praze na Hradčanech, v domě čp. 109/IV na Pohořelci. Oženil se s vdovou po předčasně zesnulém sochaři Matyáši Schönherrovi (1701–1743).

Literatura

Oldřich J. Blažíček, Ignác František Platzer, in: Dobroslav Líbal, Umění věků. Věnováno k sedmdesátým narozeninám profesora Dra Josefa Cibulky, Praha 1956, s. 25–36; Zdeňka Skořepová, O sochařském díle rodiny Platzerů, Praha 1958; Emanuel Poche, Platzer, Ignác František, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění II, Praha 1995, s. 621.