Marchetti, Francesco

(1641, Presson – 1698, Praha?)

Tridentský malíř, autor nástropních maleb, oltářních a závěsných obrazů, portrétista, činný na biskupském dvoře v Tridentu, ve Ferraře, Veroně a na dalších místech. Od sedmdesátých lete 17. století pracoval také v Čechách, pro hrabata Gallasy a Šternberky.

Francesco Marchetti pocházel z Pressonu ve Val di Sole (Trentino). Kolem roku 1659 se učil v dílně benátského malíře Pietra Ricchiho (1606–1675), o čemž svědčí jeho vlastní dopis baronu Antoniu Buffovi z Castellalta.

Jeho jméno se objevuje v aktech města Tridentu poprvé v roce 1664, kdy předložil žádost o získání tridentských měšťanských práv výměnou za obrazy pro konzulární sál.

Zikmund Alfons Thun (1621–1677), kníže biskup tridentský a brixenský v roce 1670 jmenoval Marchettiho tridentským dvorním malířem. Již před tím měl biskup možnost ocenit Marchettiho práci v Brixenu, kde malíř provedl jeho portrét. Jednalo se o vlivného patrona a nepochybně důležitou roli sehrálo jeho doporučení, aby se umělec zajímal o aktuální trendy v umění na římských dvorech. Dokládá to malba na stropě hlavního sálu Thunovského paláce v Tridentu, která je inspirovaná římskými díly Pietra da Cortona. Marchetti Řím navštívil a seznámil se tam se Sigismondem Chigim, který se v roce 1673 stal papežským legátem ve Ferraře a povolal malíře do tohoto města.

V sedmdesátých letech 17. století se Marchettiho činnost dělila mezi Veronu, kde dostával zakázky od šlechtických rodů Maffei a Canossa, a Čechy, kde se těšil podpoře tridentských hrabat Galassů. Pro Gallasy malíř pracoval ve Frýdlantu. V roce 1676 se mu v Praze narodila dcera Elena, která se později rovněž stala malířkou.

V roce 1680 je umělec doložen v lazaretu ve Veroně, kam přijel z Bolzana, což zřejmě byla etapa jeho návratu do Itálie z předchozího pobytu v Praze. V roce 1681 se jméno rodiny Marchetti objevuje v matrice farnosti S. Tomìo ve Veroně, kde malíř namaloval několik děl pro veronské kostely.

V roce 1682 císař Leopold I. udělil Francescu Marchettimu rytířský titul. V roce 1683 otevřel dílnu v Padově, ale věnoval se také malování obrazů pro palác rodiny Bortolazzi v Tridentu.

V roce 1684 začal pracovat v Tyrolsku. Roku 1686 provedl díla pro kostely v Cles a ve Vermigliu. V roce 1687 pobýval nejprve v Bolzanu a poté v Innsbrucku. V roce 1688 jej zastihneme ve Vattaru (Trentino), kde namaloval oltářní obraz pro kapli rodiny Bortolazzi. Poté se odebral do Pasova a následně do Vídně.

Zlomem v Marchettiho kariéře bylo setkání s hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka ve Vídni roku 1688. Šternberk pak malíře na podzim uvedeného roku vyslal přes jihomoravský Drnholec, kde měl zámek, do Prahy. Pověřil jej provedením maleb v šesti pokojích a kapli v impozantní předměstské vile Troja, kterou nechal vystavět v Zadním Ovenci poblíž české metropole. Marchetti zde pracoval se svým synem Giovannim Francescem (1668–1694). Původně měl Marchetti ve vile vyzdobit i dvě galerie a hlavní sál. Hrabě Šternberk však s výsledkem jeho práce nebyl spokojen a v roce 1690 s ním ukončil spolupráci. Dílo pak svěřil antverpskému malíři Abrahamu Godynovi.

V roce 1691 zaslal Marchetti z Prahy olomouckému biskupovi Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna sedm obrazů a návrhy pro výzdobu jídelny biskupského paláce v naději, že získá prestižní zakázku u biskupského dvora.

Poslední malířova činnost se odehrávala v Čechách (v Praze, Českém Šternberku a Zásmukách), ve službách šternberské šlechty. V roce 1698 umístil Marchetti své poslední dílo na oltář šternberské kaple v právě dokončeném františkánském kostele Stigmatizace sv. Františka v Zásmukách.

Dílo

1688–1690, Praha – Troja, šternberská vila

alegorické nástropní malby ve dvou apartmánech prvního patra, nástropní malby, oltářní obraz a olejomalby s motivy Pašijí na stěnách kaple příměstské vile hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka (1643–1708)

Literatura

Michel’ Angelo Mariani, Trento con il sacro concilio et altri notabili, Augusta 1673, s. 164, 166; Giovan Battista Lanceni, Ricreazione pittorica o sia Notizia universale delle pitture nelle chiese, e luoghi pubblici di Verona. Opera presentata al pubblico in favore de’ dilettanti dall’incognito conoscitore, Verona 1720, s.31, 67, 68, 75, 78, 137; Saverio Dalla Rosa, Catastico delle pitture e delle scolture esistenti nelle chiese e luoghi pubblici situati in Verona, Verona, 1803-1804, s. 48; Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien II, Prag 1815, s. 258; Georg Kaspar Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexicon VII, München 1839, s. 306; Max Dvořák, Geschichte des Raudnitzer Schlossbaues, Prag, 1873; Paolo Orsi, Varietà Trentine, Archivio storico per Trieste, l’Istria e il Trentino 3, 1886, s. 83–98 (96); Ottone Brentari, Guida del Trentino. Trentino occidentale II, Bassano 1902, s. 215; Max Dvořák – Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Roudnickém, II. Zámek Roudnický, Praha 1907, s. 27–30, 35; Ješek Hofman, K dějinám stavby zámku trojského, Časopis Společnosti přátel starožitností českých 17, 1909, s. 145–155 (151, 154); Max Dvořák – Bohumil Matějka, Topographie der Historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Raudnitz, II. Raudnitzer Schloss, Prag, 1910, s. 84; Antonín Podlaha, Soupis památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. století. Politický okres Benešovský, Praha 1911, s. 253; Karel Vladimír Herain, České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy. Příspěvky k dějinám jeho vnitřního vývoje v letech 1576–1743, Praha 1915, s. 98–99; Antonín Breitenbacher, Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži I, Kroměříž 1925, s. 96, 98; Alžběta Birnbaumová, K dějinám zámku „Troja“ u Prahy, Památky archeologické 35, 1927, s. 404–418 (413–414, 417); Alžběta Birnbaumová, Archívní materiál k dějinám stavby, výzdoby a zařízení zámku Troja u Prahy, Památky archeologické 35, 1927, s. 618–623 (619–620); Antonín Breitenbacher, Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži II, Kroměříž 1927, s. 96; Antonín Breitenbacher – Eugen Dostál, Katalog Arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, Kroměříž 1930, s. 18; Giuseppe Gerola, Artisti trentini all’estero, Trento 1930, s. 19; Antonio Rusconi, Il pittore Francesco Marchetti e la sua famiglia, Studi trentini di scienze storiche 12, 1931, s. 22–47; Simone Weber, Artisti trentini e artisti che operarono nel Trentino, Trento 1930, s. 65–66; Simone Weber, Marchetti, Francesco, in: Ulrich Thieme – Felix Becker – Hans Vollmer (edd.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart XXIV, Leipzig 1930, s. 227–229, 337; Giulio Fasolo, Un’altra lettera di Francesco Marchetti, Studi Trentini di Scienze Storiche 15, 1934, s. 374–378; Simone Weber, Le chiese della Val di Sole nella storia e nell’arte, Trento 1936, s. 28, 37, 120; Giulio Benedetto Emert, Fonti manoscritte inedite per la storia dell’arte nel Trentino, Firenze 1939, s. 60, 86; Nicolò Rasmo, Il pittore F. Marchetti, Il Brennero 22/180, 1943, s. 61–62; Qurino Bezzi, Uomini illustri della Val di Sole, Trento 1953, s. 48; Simone Weber, La famiglia Bortolazzi III, Studi Trentini di Scienze Storiche 35, 1956, s. 239; Aldo Gorfer, Le Valli del Trentino. Guida geografico-storico-artistico-ambientale, Trentino Occidentale, Calliano 1959, s. 825; Bruno Passamani, Saggio inventariale della Collegiata di Arco, Studi Trentini di Scienze Storiche 41, 1962, s. 229–255; Bruno Passamani, Ville del Trentino, Trento 1965, s. 80, 112; Luigi Giuseppe Meli (ed.), L’arte del Barocco in Boemia (catalogo della mostra, Milano, Palazzo Reale, aprile – maggio 1966), Milano 1966, s. 26; Pavel Preiss, Dekorativní malířství 17. století v Praze, Staletá Praha 2, 1966, s. 66–79, 334–336; Giuseppe Gabrielli, Celledizzo in Val di Peio. Appunti e memorie, Malè 1970, s. 156–157, 177; Corrado Bassi, Vattaro, Vigolo e Bosentino nel corso dei secoli, Trento 1972; Quirino Bezzi, La Val di Sole, Malè 1975, s. 148; Pierpaolo Brugnoli, La pinacoteca del Capitolo Canonicale del Duomo di Verona, Verona, 1976, č. kat. 48; Bruno Passamani, Trento, Trento 1977, s. 167; Emanuel Poche – Pavel Preiss, Pražské paláce, Praha 1973, s. 110, 144, 188; Nicolò Rasmo, Gli aspetti artistici, in: Sandro Mattei – Roberto Mainardi – Sandro Pirovano – Nicolò Rasmo, Trentino – Alto Adige, Milano 1979, s. 47–468 (432); Loredano Olivato – Giorgio Bellavitis, Il Palazzo Leoni-Montanari di Vicenza della Banca Cattolica del Veneto, Vicenza 1982, s. 66; Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech IV, Praha 1982, s. 341; Nicolò Rasmo, Storia dell’arte nel Trentino, Trento 1982, s. 313; Bruno Bronzini – Domenico Primerano – Piera Ventrini, Arte e devozione nelle chiese della Val di Sole, Publilux, Trento 1983, s. 228; Ludiše Letošníková, Český Šternberk, Praha 1983, s. 18; Pavel Preiss, Italští umělci v Praze. Renesance – manýrismus – baroko, Praha 1986, s. 272, 273, 540, 541; Zdeněk Fiala (ed.), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII. Praha a okolí, Praha 1988, s. 90–91; Ezio Chini, La pittura in Trentino e in Alto Adige nel Seicento, in: Mina Gregori – Erich Schleier (edd.), La pittura in Italia. Il Seicento II, Milano 1989,  s. 139–148 (142); Luboš Lancinger – Milan Pavlík – Pavel Preiss , Zámek Trója v Praze, Praha 1989; Pavel Preiss, Malířství vrcholného baroka v Čechách, in: Jiří Dvorský (ed.), Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 540–611 (541, 543); Enrico Maria Guzzo, Il museo Canonicale, in: Veronensis Capitularis Thesaurus, Verona, 1990. s. 164–204 (164, 204); Enrico Maria Guzzo, Spigolature barocche. Il canonico Antonio Maffei e la decorazione della villa, in: Bruno Chiappa – Arturo Sandrini (edd.), Villa Maffei-Sigurtà a Valeggio, Cerea 1990, s. 99–120 (99, 100, 118); Maria Botteri, La chiesa di Santa Maria Assunta ad Arco (catalogo della mostra, Riva del Garda, Museo Civico, 23 dicembre 1992 – 8 maggio 1993), Trento 1992, s. 116–117; Jiří Toroň, Nástěnné malby zámku Trója v Praze | Mural Paintings in Chateau Troja in Prague, Technologia artis 3, 1994, s. 38–44; Antonio Svaizer, Chiesa di S. Giorgio, Malé 1995, s. 32; Fortunato Turrini, Monclassico e Presson. Antologia di documenti, note e immagini, Gardolo 1995, s. 266–268,278; Pietro Delpero, Francesco Marchetti, un pittore trentino tra Italia e Boemia (1641–1698) (tesi di laurea – Facolta di Lettere e Filosofia, Universita’ degli studi di Milano), Milano 1996; Ezio Chini, Echi della pittura di Pietro Ricchi nel Trentino del Seicento, in: Marina Botteri Ottaviani (ed.), Pietro Ricchi 1606–1675 (catalogo della mostra, Riva del Garda, Museo Civico, Chiesa dell’Inviolata, 5 ottobre 1996 – 15 gennaio 1997), Milano 1996, s. 87; Annachiara Visintainer, Le chiese di Vigolo Vattaro e Vattaro, Trento 1996, s. 103–107; Clemente Lunelli, Fonti per un dizionario di artisti e artigiani nel Trentino. Sec. XVI–XVIII, Trento 1997, s. 185; Nicoletta Ossanna Cavadini – Ennio Dandrea – Manuela Baldracchi, Palazzo Thunn a Trento. Studi per un restauro, Trento 1998, s. 115–116; Pietro Delpero, Francesco Marchetti, un pittore trentino tra Italia e Boemia, La Val. Notiziario del Centro Studi per la Val di Sole 26, 1998, s. 4–5; Nicola Artini, La committenza artistica della famiglia Bortolazzi (1678–1850) (tesi di laurea – Università degli Studi di Trento), Trento 1998–1999, s. 54–64; Elvio Mich, Elenco dei dipinti su tela e su tavola restaurati tra il 1991 e il 1993, Studi Trentini di Scienze Storiche, Sezione Seconda 72–73 (1993–1994), 1997, s. 213–236 (226, 232); Mojmír Horyna – Pavel Preiss, Medailony architektů, sochařů a malířů, in: Pavel Preiss – Mojmír Horyna – Pavel Zahradník, Zámek Trója u Prahy. Dějiny, stavba, plastika a malba II, Praha – Litomyšl 2000, s. 305–331 (319–326); Pavel Preiss, Sochařství a malířství trojského zámku, in: Pavel Preiss – Mojmír Horyna – Pavel Zahradník, Zámek Trója u Prahy. Dějiny, stavba, plastika a malba II, Praha – Litomyšl 2000, s. 131–265; Celestino Depetris, Vermiglio: il sacro, l’arte, la comunità, Mori 2001, s. 96; Ezio Chini, La pittura dal Rinascimento al Settecento, in: Marco Bellabarba – Giuseppe Olmi (edd.), Storia del Trentino IV, L’età moderna, Bologna 2002, s. 727–842 (798); Alberto Mosca, Croviana nella storia, Croviana 2002, s. 187–188; Salvatore Ferrari, Per un catalogo della pittura sacra del Seicento in Val di Sole (tesi di specializzazione – Università degli Studi di Padova) Padova 2002–2020; Salvatore Ferrari, Val di Sole: storia, arte, paesaggio (Guide del Trentino), Trento 2004, s. 33, 102, 200, 202; Nicola Artini, La famiglia Bortolazzi nel XVII secolo e la costruzione del palazzo „alle Becharie“ di Trento, Studi Trentini di Scienze Storiche, Sezione seconda 83–84, 2004–2005, s. 165–200 (187, 189–191); Ivana Melicharová, Marchetti, Francesco, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky, Praha 2006, s. 485; Marina Botteri Ottaviani – Laura Dal Prà – Elvio Mich (edd.), Arte e potere dinastico. Le raccolte di Castel Thun dal XVI al XX secolo (catalogo della mostra, Sanzeno, Casa dei Gentili, 14 luglio – 16 settembre 2007), Trento 2007, s. 64; Paolo Dalla Torre, Marchetti, Francesco, in: Dizionario biografico degli italiani LXIX, Roma 2007, s. 640–642; Elvio Mich, San Giuseppe col Bambino, in: Marina Botteri Ottaviani – Laura Dal Prà – Elvio Mich (edd.), Arte e potere dinastico. Le raccolte di Castel Thun dal XVI al XX secolo (catalogo della mostra, Sanzeno, Casa dei Gentili, 14 luglio – 16 settembre 2007), Trento 2007, s. 140–141; Pietro Delpero, Francesco Marchetti, scheda biografica e bibliografica, La Val. Notiziario del Centro Studi per la Val di Sole 36, 2008, s. 1; Pietro Delpero, La formazione del pittore Francesco Marchetti. Considerazioni alla luce di un nuovo documento, Studi Trentini di Scienze Storiche, Sezione seconda 87, 2008, s. 131–142; Frumenzio Ghetta, Una lettera inedita di Francesco Marchetti, Studi Trentini di Scienze Storiche, Sezione Seconda 87, 2008, s. 143; Martin Mádl, Giacomo Tencalla and Ceiling Painting in 17th Century Bohemia and Moravia, Umění 56, 2008, s. 38–64; Elvio Mich, Quadri di fiori e frutti. Dipinti di natura morta in Castel Thun e nei musei trentini (catalogo della mostra, Trento, Torre Vanga, 30 maggio – 12 luglio 2009),  Trento 2009, s. 27–28; Lia Camerlengo – Ezio Chini – Francesca de Gramatica, Castel Thun (Guide Skira), Milano 2010, s. 45, 87–109; Salvatore Ferrari, Le chiese della Val di Sole nella storia e nell’arte di Simone Weber settant’anni dopo, in: Roberto Pancheri (ed.), L’eredità culturale di Simone Weber (1859–1945) (Atti della giornata di studi, Denno, 14 novembre 2009) Trento 2010, s. 111–124 (119); Ezio Chini, Una visita a Castel Thun, in: Alberto Mosca (ed.), La famiglia Thun in Val di Sole e in Trentino, Malè 2011, s. 37–79 (67, 70, 74); Alberto Mosca (ed.), La famiglia Thun in Val di Sole e in Trentino (Atti delle conferenze tenutesi in Val di Sole in occasione dell’apertura al pubblico di Castel Thun nel 2010), Malè 2011, s. 70; Ezio Chini, Conrad Waider, Francesco Marchetti e Rupert Mayer pittori: materiali di lavoro, in: Marjan Cescutti – Josef Riedmann (edd.), Erhalten und erforschen: Festschrift für Helmut Stampfer, Innsbruck 2013, s. 21–42 (36, 38, 39, 40); Martin Mádl, Praha – Troja. Zámek Václava Vojtěcha ze Šternberka. Apartmány v přízemí, in: Martin Mádl (ed.), Tencalla II (Barokní nástěnná malba v českých zemích), Praha 2013, s. 477–516; Mirco Longhi,  Appunti e ipotesi per un catalogo delle committenze del principe vescovo Sigismondo Alfonso Thun, in: Laura Dal Prà – Luciana Giacomelli – Elvio Mich (edd.), Chiesa, Impero e turcherie: Giuseppe Alberti pittore e architetto nel Trentino barocco (catalogo della mostra, Trento, Castello del Buoncosiglio, 2 dicembre 2016 – 1 maggio 2017), Trento 2016, s. 21–37 (23, 24, 28, 29,31, 32, 35); Pietro Delpero, Principi e committenti d’arte nel Seicento: Da Sigismondo Alfonso a Giovanni Vigilio, in: Lia Camerlengo – Emanuela Rollandini (edd.), Castel Thun: arte, architettura e committenza, Trento 2017, s. 186–207 (191–193, 196–202); Elvio Mich, Giuseppe Alberti pittore e „fondatore della Scuola di disegno in Fiemme“, in: Laura Dal Prà – Luciana Giacomelli – Elvio Mich (edd.), Chiesa, Impero e turcherie: Giuseppe Alberti pittore e architetto nel Trentino barocco (catalogo della mostra, Trento, Castello del Buoncosiglio, 2 dicembre 2016 – 1 maggio 2017), Trento 2016, s. 57–101 (66); Johann Kronbichler, Die Barocken Gemälde der Hofburg Brixen (= Veröffentlichungen der Hofburg Brixen 4), Brixen 2018, s. 25, 117, 118; Pietro Delpero, Dal Trentino alla Boemia. Francesco Marchetti un pittore nella Mitteleuropa del Seicento (= Monografie, Nuova serie 15), Trento 2021.

Externí odkazy

Paolo Dalla Torre, Marchetti, Francesco, in: Treccani. Dizionario Biografico degli Italiani

Autor | autorka

Pietro Delpero (Basilej | Trident)