Fritsch, Jan Jiří
(asi 1680–1719)
Uváděn také jako Frietz, Fritz, Johann Georg Fritsch. Štafír a malíř.
Z blíže neurčeného města v Bavorsku přišel do pražských měst a usadil se na Malé Straně. Do zdejšího malířského cechu byl přijat v roce 1708, a to jako štafír druhé třídy, platil tedy oproti malířům polovinu částky z cechovních poplatků. Za nedostatky na mistrovském kusu mu byla vyměřena pokuta ve výši dvou zlatých. V roce 1711 přijal do učení Františka Staršinu. V témže roce koupil dům U Bílého dropa (čp. 188/III) na Nových zámeckých schodech za 1100 zlatých, u prodeje mu svědčil jeho kolega z cechu malíř Jan Kryštof Tummer.
Roku 1715 pokřtil Fritsch v kostele sv. Václava syna. O několik let později, počátkem února 1719, byl již po smrti, neboť jeho vdova Anna Alžběta nechala sepsat inventář majetku, podle něhož Fritsch vlastnil 17 kusů obrazů. Nejhodnotnější z nich byly dva velké květinové kusy, oceněné na 4 zlaté, kromě nich se v malířově pozůstalosti nacházely také obrazy Panny Marie Pasovské a Karlovské, tři velké krajinomalby, selské kusy a květinová zátiší. Inventář zachycoval též předměty potřebné k malířské profesi, například šest kamenů ke tření barvy. Soupis majetku zachytil i Fritschovy věřitele. Jedním z nich byl zlatotepec Jan Fischer, jemuž zesnulý dlužil 100 zlatých za zlato potřebné ke štafírování.
Profesi následně provozovala Fritschova vdova. Její dluhy, které vznikly po smrti Fritsche, byly připsány rovněž k inventáři: jednalo se například o týdenní platy v celkové výši 61 zlatých pro tovaryše, jehož zaměstnávala. Malířskou profesí se vdova živila ještě v roce 1726. Podle tereziánského katastru žila stále v domě U Dropa, kde provozovala malířskou dílnu, ale dům jí už nepatřil, platila zde činži 25 zlatých. Jako malířka vykazovala roční výdělek ve výši 100 zlatých a zaměstnávala jednoho tovaryše.
Prameny
Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 530, Kniha sirotčí, 1706–1778, Malá Strana, fol. A47r; Ibidem sign. 4668, Liber contractuum 13, 1707–1719, Malá Strana, fol. C6v–C7r; Archiv Národní galerie v Praze, Pražská malířská bratrstva, přír. č. AA 1212, Kniha malířského bratrstva malostranského, 1674–1781, fol. 29r; Ibidem přír. č. AA 1213, Seznam jmen malířů malostranských, 1674–1780, pag. 21; Ibidem přír. č. AA 1218, Korespondence staroměstského a malostranského malířského bratrstva, 1592–1782, složka 113, Výroční počty malostranského malířského cechu 1694–1701.
Literatura
Bohumil Matějka, Příspěvky k dějinám Pražského baroka, Památky archaelogické a místopisné 18, 1898–1899, sl. 541–543 (543); Antonín Podlaha, Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, Památky archaeologické 27, 1915, s. 160–188 (166); Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 146; Pavel Vlček (ed.), Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 293; Radka Heisslerová, Malířský cech Menšího Města pražského. Malostranští umělci v 17. a 18. století. Edice (= Umění v archivu 5), Praha 2016, s. 165, 167–171, 173, 174, 224, 249; Tomáš Sekyrka, Život pražských malířů v 17. a 18. století (disertační práce – Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy), Praha 2016, s. 144–145.
Autor | Autorka
Radka Heisslerová (NGP)