Galli-Bibiena, Giuseppe

(5. ledna 1696, Parma – 12. března 1757, Berlín)

Též Giuseppe Galli da Bibiena, Bibbiena, Joseph Galli-Bibiena. Architekt, malíř, kvadraturista, autor jevištních dekorací.

Pocházel ze třetí generace umělecké rodiny Galli-Bibbiena. Jeho dědem byl malíř Giovanni Maria Galli (1625–1665), který pocházel z toskánské Bibbieny (odtud se ustálilo jméno rodiny Galli-Bibiena. Giuseppe byl druhorozeným synem významného architekta a malíře Ferdinanda Galliho-Bibieny (1657–1743), umělci byli i jeho strýc Francesco a bratři Alessandro, Antonio a Giovanni Maria. Rodina se zaměřovala tvorbu kvadratur, divadelních scén a příležitostných dekorací.

Giuseppe se učil u svého otce a spolu s ním, se strýcem a bratry od roku 1708 pracoval v Barceloně na dvoře španělského krále Karla III. (od roku 1711 císaře Karla VI.). Ten pak v roce 1712 Ferdinanda a další příslušníky rodiny Galli-Bibiena angažoval ve Vídni. Po Ferdinandově odchodu z Vídně v roce 1717 se Giuseppe stal nejprve „druhým císařským divadelním inženýrem“, v roce 1723 pak „prvním císařským divadelním inženýrem“, jímž zůstal až do roku 1747.

K nejvýznamnějším a také k nejlépe zdokumentovaným počinům Giuseppe Galliho-Bibieny patří návrh scény a hlediště pro operu Johanna Josepha Fuxe Costanza e Fortezza, prezentovanou v sousedství jízdárny Pražském hradu 28. srpna 1723 u příležitosti královské korunovace Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristýny. Na přípravě jevištních dekorací se podílel Giuseppeho bratr Antonio a snad i další příslušníci rodiny.

Giuseppe Galli-Bibiena působil i v dalších evropských centrech – v Mnichově, Bayreuthu, Drážďanech a posléze při dvoře krále Friedricha II. v Berlíně, kde také zemřel.

Literatura

Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien I, Prag 1815, sl. 441–442; Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 63; Jiří Hilmera, Costanza e Fortezza. Několik poznatků k scénografii barokního divadla, Divadlo 9, 1958, s. 258–266; Jiří Hilmera, Costanza e Fortezza, Giuseppe Galli-Bibiena und das Barocktheater in Böhmen, Maske und Kothurn 10, 1964, s. 396–407; Jiří Hilmera, Perspektivní scéna 17. a 18. století v Čechách, Praha 1965, s. 38–42; Pavel Preiss, Italští umělci v Praze. Renesance – manýrismus – baroko, Praha 1986, s. 418–426; Jiří Hilmera, Česká divadelní architektura, Praha 1999, s. 10–14; Deanea Lenzi – Jadranka Bentini (edd.), I Bibiena. Una famiglia europea, Bologna 2000; Jana Spáčilová – Štěpán Vácha, New Insights into the Performance of Fux᾽s Opera Costanza e Fortezza in Prague in 1723, Music in Art. International Journal of Music Iconography 34, 2009, s. 44–72; Štěpán Vácha, Pražské divadlo pro operu Costanza e Fortezza (1723) v kontextu evropské divadelní architektury 17.–18. století, Divadelní revue 20, 2009, s. 13–31; Štěpán Vácha – Irena Veselá – Vít Vlnas – Petra Vokáčová, Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, Praha – Litomyšl 2009, s. 133–172; Štěpán Vácha, Pražské divadlo pro operu Costanza e Fortezza roku 1723. Rekonstrukce prostoru, typologie stavby a její inspirační zdroje | The Theatre Built for the Opera Costanza e Fortezza in Prague in 1723. Reconstruction of Its Space, Typology of the Structure and its Inspirational Sources, in: Jiří Bláha – Pavel Slavko (edd.), Svět barokního divadla (Sborník přednášek z konferencí v Českém Krumlově 2007, 2008 a 2009) | The World of Baroque Theatre (A Compilation of Essays from the Český Krumlov Conferences 2007, 2008 and 2009), Český Krumlov 2010, s. 171–186.

Externí zdroje

Jiří Hilmera, Giuseppe Galli da Bibiena, Databáze divadel